IAN
Temnota pohltila mé srdce, když jsem přecházel po prázdné místnosti a hledal jakoukoli stopu po Zahaře. Její drápy už se nezarývaly do dřevěné podlahy, její kdysi jasné oči se už na mě nedívaly s láskou a věrností. Osamělost a úzkost se ve mně propletly a rozpoutaly zuřivost, která mi pálila duši.
V celé místnosti po ní nebylo ani stopy, nezůstaly po ní žádné známky. Absence jakýchkoli stop j
















