Zahara Zaneova chata byla přesně taková, jak jsem si ji pamatovala. Knihovna úhledně uspořádaná v jednom rohu, jeho stůl neuspořádaný a plný svitků a vzduch útulný, lehce magický. Sundala jsem si kápi, posadila se a brzy vešli Ian a Tristan, postavili se po obou stranách a střežili mi záda. Zane zapečetil vchod do chaty, zamumlal kouzlo a vzduch ztěžkl, jako by neviditelná síla tlačila na okolí. P