Zahara
„Mami! Mami, pomoz nám.“ Zase Damien, kňoural v temném koutě, který vypadal jako slabě osvětlená místnost. „Mám strach, mami.“ Damienovy vzlyky mu přerušovaly slova.
Atmosféra byla tíživá, špinavé, odlupující se zdi svědčily o zanedbání a opuštění. Jediným zdrojem světla byla blikající, slabě osvětlená žárovka visící ze stropu, vrhající neklidné stíny do rohů. Damien se krčil a svíral vlčí
















