ZAHARA
Vladimirova slova mi zněla v hlavě. Co tím myslel, když řekl: „Začneme s tvou minulostí?“ Neznám ho. Jediný kontakt s ním jsem měla, když mě unesl, abych byla po jeho boku.
„Nevím, co tím myslíš, Vladimire,“ řekla jsem a zamračila se na něj. Překvapený výraz v jeho tváři způsobil, že se mu rty vytvarovaly do písmene „o“. Mlaskl rty, udělal legrační našpulení a založil si ruce za záda, načež
















