Po těch slovech ji Yancey bez váhání objal kolem pasu a odešel. Grace zírala na řadu čísel na svém telefonu. Ten muž, který se před chvílí prohlašoval za jejího snoubence, neprojevil od začátku do konce ani špetku starosti. Záleželo mu jen na obraně Alice. Měla pocit, jako by se jí kolem srdce utahoval železný drát. Její tvář zbledla a hrudí se jí rozlila tupá bolest. Alice vypadala, že se plně zotavila, zatímco ona, ta, kterou obviňovali, sotva přežila. Jak mohl být takový muž vůbec jejím snoubencem? Byla pohřešovaná tři dny, a přesto se jí nikdo z rodiny neozval. V její zamlžené mysli přetrvávala jen slabá vzpomínka na to, že má přítele. Bez váhání vytočila číslo. Odpověděl jí robotický, profesionální hlas, který pravděpodobně patřil asistentovi. "Slečno Lambertová?" "Dobrý den. Je to Ethan Henderson? Myslím, že jsem při autonehodě ztratila paměť, a já—" "Pan Henderson se právě vrátil do Druville a stále podstupuje rehabilitaci. Naposledy jste mu volala s úplně stejnou výmluvou a žádala ho, aby vás vyzvedl. Dokonce jste použila stejný příběh s autonehodou. A on skutečně jel – jen aby s vámi skončil v té nehodě. Slečno Lambertová, pokud vám zbyla alespoň špetka svědomí, prosím, už pana Hendersona nekontaktujte." "Ale já—" Hovor byl náhle přerušen. Grace si povzdychla a opřela se zpět o polštář. Hlavu jí bušilo a vkrádal se do ní pocit strachu a nejistoty ohledně budoucnosti. Pohlédla dolů na svůj odemčený telefon. Alespoň její platební aplikace byla stále přístupná. Podala telefon sestře, která právě vešla dovnitř. "Můžete se podívat, jestli je na tomhle dost peněz?" Její oči přejely historii transakcí. Před pouhým týdnem utratila přesně 200 tisíc dolarů. Zdálo se, že si koupila pár pánských manžetových knoflíčků. To znamenalo, že neměla nouzi o peníze, že? Sestřin hlas ji vytrhl z myšlenek. "Nedostatečný zůstatek. Pohotovostní ošetření a poplatky za hospitalizaci činí celkem 20 tisíc dolarů." Grace sklopila pohled, na její jemné tváři byl patrný zmatek. Před týdnem utratila 200 tisíc dolarů. Jak je možné, že teď nemá na účtu ani 20 tisíc dolarů? Prošla seznam kontaktů a našla jeden označený "Máma". Zhluboka se nadechla a vytočila číslo. V okamžiku, kdy se hovor spojil, se na ni rozzlobeně obořila. "Takže si ještě vzpomeneš, že mi zavoláš, co? Grace, kolik ti je vlastně let? Proč pořád hraješ tyhle dětinské hry? Yancey a Alice spolu tajně chodí už dlouho. Alice ti to nikdy neřekla, protože ti nechtěla ublížit. Ale co ty? Uvidíš je jednou se líbat a vytáhneš Alici ven, což vede k autonehodě! Jsi taková přítěž! Upřímně řečeno, měla jsi tam venku rovnou umřít! Alice k tobě byla vždycky tak ohleduplná jako ke své sestře, a ty se jen uchyluješ k těmhle špinavým trikům! Jak jsem mohla porodit takovou odpornou kreaturu, jako jsi ty?" Grace se chystala něco říct, když vtom zaslechla na druhé straně Alicin hlas. "Mami, myslím, že Grace tentokrát možná ztratila paměť. Možná bys na ni měla být mírnější." "Ztráta paměti? Kolikrát už letos 'ztratila paměť'? Jaká hlupačka – pořád tahá za stejný konec. Kdyby měla aspoň trochu páteře, zůstala by pryč navždy. Takhle bych se nemusela stresovat s její existencí. Alice, přestaň ji bránit. Copak jsi za ty roky nevytrpěla dost? Yancey se ti přiznal první, ale kvůli tvé laskavosti jsi nechala Grace, aby se ho držela jako hlupák. Nikdy se mu neodvážila postavit přímo, takže si to všechno vybírá na tobě. Jsi příliš laskavá, má drahá." Při poslechu těchto slov Grace cítila ostrou bolest v hrudi, nesnesitelnou hořkost, která se jí rozlévala po srdci. Byla tohle opravdu její matka? Proč se, stejně jako Yancey, ani jednou nezeptala, jak se jí daří, nebo se nezajímala o její zranění? Otevřela ústa, její hlas se chvěl v nevíře. "Jsi opravdu moje matka?" Jaká matka by řekla své dceři takové odporné věci? "Co tím myslíš, Grace? Chceš mi způsobit infarkt? Jestli mě nechceš uznat za svou matku, tak fajn! Já taky nechci takovou ostudnou dceru, jako jsi ty! Máš vůbec ponětí, kolik ponižujících věcí jsi udělala při honbě za Yanceym? Nemůžeš se už jednou přestat ztrapňovat? Žárlila jsi dokonce, když jsem Alici koupila auto navíc. Vidíš v ní vůbec svou sestru? Nechci tě chvíli vidět. Copak jsi neztratila paměť? Prostě zůstaň pryč! Naše rodina bude bez tebe mnohem klidnější. Jaká smůla!" Hovor náhle skončil. Grace zírala na svůj telefon, tupá bolest v hrudi nechtěla ustoupit. Po tváři jí sklouzlo něco mokrého. Vzhlédla a dotkla se své tváře – byly to její slzy. Projela si sociální sítě a uvědomila si, že Alice zveřejnila něco nového. Byla to fotografie pořízená před obrovským oknem od podlahy ke stropu s výhledem na řeku v Druville, s ohňostroji vybuchujícími na noční obloze. V popisku stálo: "Se svými milovanými po boku." Odraz ve skle odhalil Yanceyho a dvě rozmazané postavy dospělých ve středním věku. Ostřížová bolest jí probodla hrudník a Grace se kvůli ní téměř zhroutila.