Grace byla tak rozzuřená, že ji bolela hruď. Chtěla rychle shromáždit všechny důležité dokumenty, ale když otevřela poslední zásuvku, zamrzla. Uvnitř byla hromada certifikátů. Mezi nimi byly certifikáty autorizovaného účetního (Certified Public Accountant) a certifikovaného finančního analytika (Chartered Financial Analyst), dvě z nejprestižnějších kvalifikací ve finančním odvětví. Některé z těchto certifikátů byly známé jako zlaté vstupenky na Varnell Street, a přesto byly nacpány do nejzapadlejšího kouta. Neměla být snad neužitečná žena, která umí jen honit muže? Letmo je přelétla pohledem. Nechtěla v tomto domě zůstat ani o minutu déle, rychle sbalila několik sad oblečení a připravila se k odchodu. V tu chvíli vešel Liam. „Grace, zase utíkáš z domova? Nech toho. Mám hlad jako vlk.“ Přešel k ní a vytrhl jí kufr z rukou. „Pokud se hned teď nepůjdeš omluvit mámě a Alici, nikdo se s tebou nebude obtěžovat. Jak dlouho to tentokrát plánuješ? Nebylo to snad včera, co jsi předváděla to samé divadlo? „Vydržela jsi pryč jen pár hodin, než jsi se doplazila zpátky. Děláš si ostudu, víš to? Ničíš harmonii této domácnosti.“ Zatímco mluvil, vztekle odhodil její kufr stranou a rozházel její úhledně sbalené oblečení po podlaze. „Víš, proč má každý radši Alici? Je jemná, vzdělaná a kompetentní v práci. Je o míle před tebou. Když vidíš, jak ti máma s tátou odmítají dát jakékoli akcie, neměla by ses zamyslet nad svými vlastními činy a postojem?“ Při pohledu na své oblečení na podlaze Grace došla trpělivost. Zvedla ruku a vrazila mu facku. Liam se šokovaně chytil za tvář. Na jeho tváři okamžitě naskočila červená stopa. „Ty jsi mě uhodila?“ Grace vždycky všechno snášela v tichosti, vždycky mu ustupovala. A teď ho doopravdy uhodila? Na okamžik ho bodlo u srdce, ale brzy šok vystřídal hněv. „Ty jsi mě uhodila? Ty jsi mě doopravdy uhodila? Grace, přísahám, že s tebou končím! Dokud mi nebudeš vařit celý rok, ani se neopovažuj na mě promluvit! Táhni už! Všichni víme, že se za pár dní stejně doplazíš zpátky!“ Vztekle odběhl. Když Grace táhla svůj kufr dolů po schodech, zaslechla Carmenin ostrý hlas. „Neuvěřitelné! Grace, ty jsi doopravdy uhodila vlastního bratra! Jsi naprosto mimo kontrolu! Mazej ven a kleč, dokud nebudeme spokojené. Jinak už v tomto domě nejsi vítaná!“ Grace pohlédla na pohovku. Alice jemně masírovala Liamovu oteklou tvář a v očích měla starost. Liam vypadal hluboce dojatý. Když se otočil ke Grace, dokonce si chladně odfrkl a přehnal svou reakci. Projela jí srdcem bodavá bolest. Nicméně, ona opravdu ztratila své vzpomínky. Už neměla ten instinkt se ponižovat pro jejich náklonnost. Klidně táhla svůj kufr ke dveřím a rovnoměrně řekla: „Dobře. Stejně tady nechci zůstat. Protože už tady nejsem vítaná, odejdu. Vy čtyři můžete žít šťastně spolu. Už vás nebudu rušit. Sbohem.“ Carmen si myslela, že se přeslechla. Třásla se vzteky. „Ty-ty…! Jak jsem mohla porodit takové nevděčné dítě? Fajn, jdi! Nikdy jsi v životě nepracovala ani den. Uvidíme, jak dlouho tam venku vydržíš. Za chvíli se budeš doplazit zpátky a prosit!“ Grace odpověděla hlasitým bouchnutím dveří. Carmenino tělo se třáslo vzteky. Zhroutila se na pohovku, ruce se jí třásly, když sáhla po sklenici vody. „Neměla jsem ji vůbec rodit!“ Aliciny oči se pobaveně zaleskly, i když její výraz zůstal ustaraný. „Mami, neboj se. Vždycky má velké řeči. Čím drsnější slova, tím rychleji se vrací.“ Liam rychle souhlasil. „Jo, a po tom, co mi dneska udělala, jí nikdy neodpustím.“ … Grace vytáhla svůj kufr z domu. Měla jen deset tisíc dolarů, které jí poslala Joanne, a její prioritou bylo najít si místo k pobytu. I když jí Joanne nabídla místo, nechtěla ji obtěžovat. Hledala online pronájmy v okolí a zaměřila se na to, aby našla místo blízko Henderson Group. Ale společnost se nacházela v srdci Druville, kde každý centimetr půdy měl cenu zlata. Nejlevnější byt, který našla, stál téměř 20 tisíc dolarů měsíčně, což bylo daleko nad její možnosti. Kdyby si pronajala něco dál, denní jízdné taxíkem by stálo majlant. Po zvážení všech možností si všimla nedaleké stanice elektrických skútrů zdarma. Protože neměla jinou možnost, rozhodla se pronajmout si místo ve starší čtvrti. Jízda na skútru do Henderson Group by trvala asi 20 minut. Odemkla skútr zaparkovaný před komplexem a projela se cvičně po hlavní silnici. Protože neměla žádné vzpomínky na svou minulost, nebyla si jistá, jestli vůbec ví, jak na něm jezdit. Když se dívala na ostatní, vypadalo to dost snadno. Nicméně, jakmile se rozjela, skútr se šíleně kolébal. Byl bolestně pomalý a každé projíždějící vozidlo na ni troubilo. Pot jí vyrazil na čele, když se držela řídítek a držela se co nejblíže kraji silnice, aby se vyhnula nehodě. Mezitím v luxusním autě nedaleko seděl Ethan na zadním sedadle a prohlížel si hromadu dokumentů na klíně. Když auto zastavilo na semaforu, zavřel složku a otočil se, aby se podíval ven – a uviděl Grace, jak se na silnici snaží ovládat skútr. Dnes si svázala vlasy do culíku. Na slunci vypadala její pleť téměř průsvitná a vyzařovala svěží, mladistvou energii. Nicméně, její jezdecké schopnosti byly otřesné a málem narazila do odbočujícího auta. Ethanův pohled na okamžik zamrzl, konečky prstů se mu mírně zkroutily. Z místa řidiče promluvil Tim Bennet. „Není to Grace? Co zase vyvádí? Neříkala náhodou, že nebude jezdit na ničem, co je levnější než tři miliony dolarů?“ Tim byl Ethanův asistent a právě se s ním vrátil do země. Pohlédl do zpětného zrcátka a setkal se s Ethanovým pohledem. „Pane, držme se od toho chodícího neštěstí dál. Poslední, co potřebujeme, je, aby vás zase zatáhla do problémů.“