„Nino! Vstávej, zmeškáš školu!" křičela máma ode dveří dole. Sakra, pondělí. Tenhle víkend utekl jako voda. Můj poslední rok na střední je skoro u konce. Mám ples v sobotu a maturitu příští sobotu. Převalit se a sklouznout z postele bylo to nejtěžší. Měla jsem se svou postelí velmi láskyplný vztah. Rychle jsem se osprchovala a oblékla. Vždycky nosím pohodlné oblečení, ale protože jsem dneska musela na trénink, nechala jsem si vlasy uschnout na vzduchu a vzala si legíny a sportovní podprsenku s krátkým topem. „NINO! Tvoji kamarádi čekají venku!" křičela máma, a v tu chvíli jsem uslyšela netrpělivé zatroubení klaksonu. Odjakživa mě Holly a Trevor vyzvedávali a vozili do školy. Je to jen deset minut chůze, ale bylo fajn nemuset chodit, když je venku zima. S müsli tyčinkou v ruce stála máma u dveří a věnovala mi velký úsměv a objetí na rozloučenou. Seběhla jsem schody z naší verandy a už jsem slyšela, jak se hádají. „Trevore, řekla jsem ti, že jsem dost stará na to, abych se rozhodovala sama!" křičela Holly naštvaně. Odjakživa byl Trevor až přehnaně ochranářský vůči Holly. Nelíbilo se mu její trénování, flirtování, randění ani nic, co by mohlo dát klukovi špatný dojem. Chtěl, aby byla princezna a nehnula prstem. Bohužel pro něj měla vášeň pro boj a povahu, která se k tomu hodila. V tom jsme byly dvojčata. „Už se hádáte? Proč zrovna teď?" „Trevor si myslí, že bych měla zůstat doma a učit se vařit nebo pracovat v jeslích, místo abych po škole chodila na hřiště trénovat. Prý to dává klukům šanci dívat se na to, co jim nepatří a není to dámské. Nezáleží na tom, že se umím bránit nebo že jsem jedna z nejlepších bojovnic," vyštěkla Holly. „Trevore, víš, že tuhle hádku nevyhraješ a ještě jsi ji nevyhrál. Bude dělat to, co chce, a ty ji musíš milovat takovou, jaká je, a ne se ji snažit předělat na poddajnou trofejní manželku," řekla jsem a postavila se za svou kamarádku. Hlavně proto, že jsem ji měla ráda, ale taky jsem nechtěla být zařazena do téhle kategorie. „Ať si," poznamenal Trevor potichu, když sešlápl plyn svého Dodge Chargeru. Konečně skončila škola a já jsem mohla dát průchod své frustraci. Běžela jsem na hřiště a viděla jsem, jak táta jde ke mně, aby začal s tréninkem. Pokývl mi hlavou a zakřičel na všechny, aby začali deseti koly na zahřátí a pak se rozdělili do dvojic a pracovali na útoku a obraně. Ve druhém kole jsem najednou za sebou ucítila přítomnost. „Ahoj, kočko." Kokos a déšť mi vnikly do smyslů. Nemusela jsem se otáčet, abych cítila Damianovy oči na mém zadku, jak běžím. Protočila jsem oči, najednou jsem prudce zahnula doprava a vystrčila nohu, čímž jsem ho poslala dopředu. Protože ale bylo Damianovi přes osmnáct a už dostal svého vlka, dokázal dopadnout a ohlédl se na mě s mrknutím. Zpomalil a podíval se na mě, a tentokrát jsem málem upadla já. V pohledu, který mi věnoval, bylo tolik lásky, touhy a stesku. Vyschlo mi v ústech a nemohla jsem najít slova, abych mu odsekla. „Ztratila jsi jazyk?" „Ale ne, jenom tenhle namyšlený budoucí alfa si myslí, že je bůhvíco." Předstíraje bolest, s rukou na srdci a bolestným výrazem v obličeji se zeptal: „Takže, asi budeš chtít být můj partner a ukázat mi, jak jsem namyšlený?" „Jasně, ráda bych tě srazila o pár stupínků níž, pane." Dokončili jsme kola, všichni jsme se rozdělili do skupin po dvou a začali jsme se cvičně bít. Damian věděl, že potřebuju dát průchod frustraci, takže se nechal jako první bránit. Párkrát jsem ho dobře zasáhla, ale zdálo se, že to víc bolí mě. I když jsem byla nejlepší bojovnice, na budoucího alfu jsem neměla. Ale cítila jsem se líp a dokázala jsem ze sebe dostat nahromaděnou energii. Všechny ty pocity ohledně téhle soboty se zdály být každým dnem silnější. „Je ti líp, kotě?" „Ne, zdá se, že se to jenom zhoršuje. Ty pocity jsou každým dnem silnější." Damian se na mě ustaraně podíval, pak se ohlédl za mě a sklonil hlavu. „Nino! Musíme probrat tvoji páteční narozeninovou oslavu, stejně jako Holly," řekla Luna. Protože jsme s Holly měly narozeniny ve stejný den, vždycky jsme měly oslavu společně. Obě jsme se na to těšily, protože bychom mohly dostat své vlky a možná se i setkat se svými spřízněnými dušemi! „Ano, Luno! Napadlo mě, že když je ples hned druhý den, proč neudělat malou oslavu před plesem a pak bychom se všichni mohli přesunout na tancovačku?" „To zní perfektně, drahoušku. Já to pro tebe zorganizuju!" „Díky, mami!" řekl Damian své mámě. Luna byla nejsladší člověk, jakého jste kdy mohli potkat. Měřila něco málo přes 160 cm, měla drobnou postavu a dlouhé blond vlasy, byla to kráska. Po ní zdědil Damian modré oči. Myslím, že vůbec nevěděla, jak zvýšit hlas. Sledovala jsem, jak Stephanie odchází. Mezitím byl alfa nejděsivější člověk, jakého jsem znala. Byl sotva vyšší než Damian, samý sval a plešatý. Měl pohled, ze kterého se člověk kroutil, i bez použití aury. Jak se ti dva dali dohromady, to mi bylo záhadou. „Tak půjdeš se mnou na ples, Nino?" zeptal se Damian a vytrhl mě z myšlenek. „Trvalo ti to dost dlouho, než ses zeptal. Co když už jsem si našla rande?" „Prosím tě, každý ví, že patříš mně. Nikdo by se tě neodvážil zeptat, aniž by to nejdřív probral se mnou." „Aha, vážně? A co ti dává právo myslet si, že ti patřím?" vyzvala jsem ho. „Nenuť mě se smát, kotě. Nárokoval jsem si tě, když ti bylo pět." „Jo, no, uvidíme v pátek, ne?" „S tím souvisí…" Damian najednou ustoupil o krok zpět a promnul si krk. „Co?" „Táta mě poslal na pár schůzek s alfami, kteří mají teenagery, co jdou na ples, takže budu v pátek zaneprázdněný. Uvidím tě až v sobotu na tvé oslavě." „Co to kurva je? Vážně? To je perfektní, jak dlouho už o tom víš a proč jsi mi to neřekl?" Cítila jsem, jak mě v očích pálí slzy. Byla jsem víc než naštvaná. To jsem na sobě nejvíc nesnášela. Brečím, když jsem naštvaná. „Právě jsem se to dozvěděl, přísahám! Moc mě to mrzí, Nino. Opravdu bych si přál, abychom zjistili, jestli jsme spřízněné duše ještě před oslavou, abychom se mohli rozhodnout, co se bude dít. Neplánoval jsem to." Damian se na mě prosebně podíval a prosil mě, abych to pochopila. Jediné, na co jsem myslela, když jsem se otočila a odešla, bylo… tohle je začátek hodně špatného týdne.