Když jsem vyšla z ložnice, uvítala mě hřejivá chodba, která působila domácky. Kelly mě vedla chodbou ke schodům. Koberec byl krémový, nadýchaný, takový, do kterého se ti zaboří prsty a chceš se v něm válet jako v blátě. Stěny byly tmavší, béžové, s obrázky, o kterých jsem předpokládala, že jsou členové smečky a rodina. Na stěnách se objevovaly i různé události a večírky. Schodiště bylo impozantní,