[James] Pokaždé, když jsem se otočil, abych se podíval na Skyler, dívala se ona na mě, sledovala mě s vřelostí, díky které bylo i její zírání příjemné. Bylo to hezké, uklidňující. Nemuseli jsme se snažit zabíjet čas konverzací, nebyla tam žádná trapnost a přerušovaná konverzace. Většinou to bylo ticho, hudba a náhodné výbuchy náhodných rozhovorů a smíchu. Kdybych věděl, že to takhle bude vypadat,