Přisunul se blíž a obtočil mi ruku kolem pasu. „Declane.“ „Pojďme domů.“ Začali jsme odcházet a jeho ruka mi stále spočívala kolem pasu. Nezastavila jsem ho. Líbil se mi ten pocit, že má ruku zrovna tam. Zírala jsem na něj, jak jsme šli. Všechno se ten večer seběhlo tak rychle a připadalo mi to jako sen… Od uvedení té matky s dcerou na jejich místo…až po získání srdce mé matky…. A teď… jsem mířila