*TESSA* Zírala jsem na podlahu, neschopná se na něj podívat. Měla bych se naučit ovládat svůj jazyk, jestli nechci přijít o tuhle práci. Čekala jsem, až promluví, ale nic neříkal… to ticho mě znervózňovalo ještě víc. Pomalu jsem zvedla pohled a naše oči se setkaly. Zíral na mě, ale nedokázala jsem z jeho výrazu nic vyčíst. Pak jsem viděla, jak Declan vytáhl peněženku a vyndal z ní nějaké bankovky. Položil ty peníze na stůl. "Slečno Beckettová, opravdu jsem si myslel, že už vás neuvidím, a upřímně jsem si to ani nepřál. Ale teď, když se tak stalo… myslím, že vám musím objasnit, že kromě toho, že jsem generální ředitel, nemám žádné jiné vedlejší příjmy, takže si těch dvě stě dolarů vezměte zpět." Polkla jsem. Nemůžu uvěřit, že si mě zavolal do kanceláře, aby mi vysvětlil, že není prostitut. "Rozumím," řekla jsem s neškodným úsměvem. Vydechla jsem, nesmírně se mi ulevilo. Takže musíme nechat minulost za sebou. Ta noc se nestala a my můžeme… Než jsem dokončila myšlenku… viděla jsem, jak hodil na stůl stodolarovou bankovku. Zmateně jsem na něj zírala. "Těch sto dolarů je vaše odměna za včerejší noc. Nebylo to nic moc, víte. Stojí to jen tolik," vyhrkl sarkasticky. Zlostně jsem si kousla do spodního rtu. Stojím jen sto dolarů?! Tak ponižující. Zaťala jsem pěsti a snažila se ovládnout svůj temperament. Připomněla jsem si, jak moc tuhle práci potřebuju. Takže jsem ze sebe vymámila nucený úsměv a sebrala těch tři sta dolarů. "Pokud je to všechno, pane, ráda bych se vrátila k práci." S tím jsem opustila jeho kancelář. ********* Jakmile jsem se vrátila ke svému stolu, přišla Audrey. "No tak, holka… proč si tě zavolal? Co ti řekl? Pověz mi všechno," ptala se skoro ve stejnou dobu. Povzdechla jsem si a odpověděla: "Aby mi řekl, že není prostitut." "A?" šťourala se. Zamrkala jsem… nemůžu jí říct, že ze mě udělal prostitutku on. Smála by se mi jak pominutá. Tak jsem pokrčila rameny. "Cože? Ty mi snad nechceš říct, že jste si povídali jen o tom." "To bylo všechno. Co jsi čekala?" zeptala jsem se. Audrey se zahihňala. "Myslela jsem si, víš… no, mohl se do tebe včera zamilovat a vy dva jste na začátku krásného a romantického vztahu." Okamžitě jsem se otřásla. "Tu myšlenku si vyžeň z hlavy. Nemám zájem." Zasmála se. "Děláš si legraci, že? Víš, kolik žen by vraždilo za to, aby mohlo strávit noc s takovým mužem? Všechny zaměstnankyně tady z něj šílí." Vytáhla svůj mobil a ukázala mi Declanovu fotku, kterou zveřejnily některé zaměstnankyně ve firmě. Protočila jsem oči. "Ale prosím tě." "Upřímně… řekni mi… jaké to bylo mít s ním sex?" Jaké to bylo? Ani nevím, protože si to ani nedokážu jasně vybavit. Vím jen, že jsem byla ráno hodně citlivá. Vzpomínám si na záblesky toho, jak se do mě zasouval a vysouval. Ach… už se nikdy neopiju. Abych si zachránila tvář, odpověděla jsem: "Nebylo to nic moc. Pokud zoufale chceš vědět, jaké to bylo… můžeš se s ním zkusit vyspat, jestli chceš." "Kéž bych mohla," povzdechla si a vrátila se ke svému stolu. Hluboko uvnitř… si přeju, abych si pamatovala všechno o včerejší noci… každý malý detail. Chci říct… abych byla upřímná… ten muž je sexy… tak dobře vypadá… Mohl by být opravdu dobrý se svým nářadím… Dělal to se mnou včera tak dobře? Je taková škoda, že nebudu mít příležitost to zjistit. Je to teď můj šéf. A já nepřekročím hranici, takže mezi námi nikdy nemůže být žádné spojení. Zazvonil mi telefon a přerušil mé myšlenky. Byla to moje matka… Jsem si docela jistá, že mě bude víc nutit k účasti na večírku strýčka Wilsona dnes večer. Zakryla jsem si obličej rukama a snažila se připravit na večer, protože to bude dlouhá noc.