Bože… jak moc mi chyběla moje rodina. Vstoupila jsem do kuchyně a objala matku. „Chceš s něčím pomoct?“ zeptala jsem se a hypnotizovala to lákavé kuře. „Ne… už skoro končím. Běž si umýt ruce a pojď jíst.“ „Dobře.“ S úsměvem jsem zamířila do koupelny. Konečně… se mi začalo dařit. *********************** Brzy jsme seděly u jídelního stolu. Tak moc mi chyběla matčina kuchyně. „Můžeme začít?“ zeptala