Jak jsem vysvětlovala… jeho výraz se zmírnil. „Pojďme na večeři,“ řekl tiše. ***************** Tu noc jsem vešla do jeho ložnice a našla ho sedět na posteli a opírat se o čelo. Prohlížel si mobil. Pomalu jsem si lehla na jeho postel. Bůh… na tohle bych si opravdu měla zvyknout. Ucítila jsem pohyb za sebou a pak mě objal. Vzdychl mi do vlasů. „Opravdu mi chybělo tě držet,“ zamumlal Declan. Uvědomil