RYKER – POHLED Z JEHO ÚHLU Spěchali jsme s Camillou domů. Sotva jsem si pamatoval cestu zpět, myslel jsem jen na ni. Kontroloval jsem ji téměř každou vteřinu, abych se ujistil, že dýchá. Měla zavřené oči a rty stále modré, ale pokaždé, když jsem viděl, jak se jí zvedá a klesá hrudník, naplnila mě naděje, za boží milosti. Když jsme dorazili do paláce, čekal venku s Christine už syn lékaře. Prokázal