Trvalo celý týden, než jsem mohla na tu nohu stoupnout, aniž bych měla pocit, že umírám. Pořád jsem silně kulhala, ale aspoň jsem se mohla pohybovat sama. Každý den toho týdne mi Ryker pomáhal, kdykoli jsem se chtěla vykoupat, a asistoval mi. Druhý den už jsem si na to zvykla, ale on vždycky hned odešel a vrátil se za patnáct až třicet minut. Pořád nevím, kam chodí nebo co dělá, a část mě je na to