Zbytek týdne jsem se Rykerovi vyhýbala. No, vyhýbala jsem se mu, jak jen jsem mohla, vzhledem k tomu, že jsem bydlela v jeho domě a míjela ho na každé chodbě. Také se ujistil, že se mnou sedí, kdykoli jsem musela jíst, a bedlivě mě sledoval, protože mi nevěřil, že si neublížím. Jsem tu už týden a nevím, jestli jsem víc nebo míň vyděšená než při příjezdu. Ještě se nezmínil o tom, že jsme spřízněné