Nejprve se mu do tváře vepsal naprostý šok. Šok se pomalu přetavil v pochopení, jak mu slova usedala v hlavě, a pak si hluboce povzdechl a posadil se. Koutkem oka jsem zahlédla, jak se na mě dívá, ale nedokázala jsem se mu podívat do očí. Chtěla jsem si udržet chladnou hlavu a ještě chladnější mysl, zatímco bude mluvit. „Nevím, kde začít,“ začal. „Nevím, kde ten problém začal. Nevím, co jsi viděla