Tania zavřela oči. Zvuk klasické hudby z její oblíbené hrací skříňky ji naplňoval klidem a mírem. Její duše jako by se vznášela do sedmého nebe a cítila se nesmírně uvolněně. Všechna tíha, která ji tížila na ramenou, jako by byla pryč a zanechala ji s tělem lehkým jako pírko. Doufala, že to bude trvat navždy, a ne jen dočasně, za boží milosti. "Ty tu hrací skříňku ještě máš?" "Hayesi. Nemůžeš mě n