„Ne, Hayesi. Žádný vývoj se neudál. Všechno je pořád stejné jako před dvěma dny,“ Tania si kousla do rtu. Stála před pokojem, kde se léčil její dědeček, a sledovala ho skrze okno. Pravou rukou si tiskla mobilní telefon k uchu.
„Doufám, že se brzy uzdraví.“
Její dědeček bezmocně ležel na nemocničním lůžku. Obličej mu zakrývala kyslíková maska. Do hřbetu ruky mu byla zavedena infuzní jehla a všude k
















