Následujícího dne se Madeline probudila ze spánku. Než se úplně probrala, přiletěla k ní krabička antikoncepčních pilulek. "Sněz to." Madeline zvedla hlavu a uviděla, že Jeremy je už kompletně oblečený. Vypadal chladně a elegantně, úplně jinak než ten násilnický ďábel, kterým byl předchozí noc. Když se Madeline podívala na krabičku antikoncepčních pilulek, srdce se jí začalo chvět. Už byla těhotná a neměla by jíst antikoncepční pilulky. Způsobilo by to deformaci dítěte. "Proč to nejíš? Chceš, abych tě nakrmil?" Když Jeremy viděl, že se Madeline nehýbe, byl mírně rozrušený. "Madeline, říkám ti to. Ani se neopovažuj mít moje dítě. Jsi jen nestydatý póvl, který kouše ruku, která ho krmí. Nezasloužíš si mít moje dítě!" Slova toho muže zasáhla Madeline do srdce. Už bylo léto, ale Madeline cítila, jak se jí do srdce násilně vkrádá chladný vánek. Za boží milosti! Myslela si, že dítě bude průlomem v jejich vztahu, ale vypadalo to, že byla příliš naivní. Teď neměla ani odvahu říct tomu muži, že je těhotná s jeho dítětem. A tak pod Jeremyho chladným a ostražitým pohledem neměla na vybranou. Vzala si pilulku a předstírala, že ji spolkla. Ve skutečnosti si pilulku schovala pod jazyk. Madeline se cítila provinile. Bála se, že to Jeremy prohlédne. V tu chvíli mu však zazvonil telefon. Jeremy se podíval na ID volajícího a bez váhání hovor přijal. Okamžitě se mu svraštilo obočí. "Cože? Meredith se pokusila zabít? Už jedu!" Madeline byla tou zprávou šokována. Mer se pokusila zabít? Ignorovala nepříjemné pocity v těle a rychle se umyla. Potom si oblékla náhodný kus oblečení a utíkala dolů. Jeremy nastartoval auto a chystal se odjet. Dveře spolujezdce se však náhle prudce otevřely. "Dej tu špinavou ruku pryč. Kdo ti dovolil sedět v mém autě?" Mužova chladná a bezcitná slova způsobila, že Madeline rychle stáhla ruku. Vždycky, když se podívala na Jeremyho, byla tak nízká jako špína. "Jeremy, mám o Mer strach. Nech mě jet s tebou." "Máš strach? Neměla bys být nejšťastnější, kdyby Meredith umřela?" Chladně se na ni podíval s opovržením v očích. Potom šlápl na plyn. Madeline zbledla. Poté, co několik sekund omámeně stála, zavolala si auto a sledovala Jeremyho auto. V City Center Hospital Madeline následovala Jeremyho do pokoje. Tam se s ustaraným výrazem dívala, jak Jeremy jde k posteli. V tu chvíli bylo vidět Meredith, jak sedí na posteli s bledou tváří. Oči měla vlhké a vypadala rozrušeně. Naštěstí však nebyla v nebezpečí. Madeline si úlevně vydechla. Když Meredith uviděla Jeremyho, její tvář se zkřivila. Zdrceně mu padla do náruče. "Jeremy..." Sladce vyslovila Jeremyho jméno a vyprávěla mu o svých křivdách, zatímco ji objímal. V Madelině očích vypadali Jeremy a Meredith jako milující pár, zatímco ona byla jen outsider. Madeline potlačila smutek ve svém srdci a vykročila vpřed. "Mer..." "Madeline, ty nevděčná zmije! Jak se opovažuješ přijít za Meredith!" Zrovna když se Madeline chystala přejít, ozval se za ní rozzlobený hlas. Ten hlas byl povědomý. Byla to Meredithina matka, Rose Tannerová. Madeline se otočila a dostala silnou facku do tváře. V důsledku toho se jí vlivem nárazu rozmazalo vidění. "Ty nestydatý potvoro! Adoptovali jsme tě z laskavosti. Krmili jsme tě, oblékali jsme tě, a nakonec jsi se stala nevděčnou zmijí, která Meredith přebrala snoubence!" Rose najednou začala mluvit o tom, jak před třemi měsíci spala s Jeremym. Neplánovala to však. Madeline se chtěla vysvětlit, ale dostala další facku na druhou stranu tváře. Koutek jejích úst začal po facke krvácet. Navíc začala vidět hvězdičky a málem upadla. Potom jí Jon Crawford, její otec, zakřičel do ucha. "Madeline, ode dneška už nejsi Crawfordová. Nemáme dceru, která by byla tak nestydatelná, že by udělala cokoliv, aby dostala, co chce!" Poté, co to řekl, Jon Madeline kopl.