**Ethanův pohled**
Řeka té noci tekla obzvlášť divoce, když jsem tam stál a pod měsíčním svitem na ni zíral.
Věděl jsem, že nemám moc času. Brzy se musím vrátit. Ale vyplížil jsem se ven, abych se nadýchal čerstvého vzduchu.
Tedy alespoň to jsem všem řekl.
Původně jsem to tak zamýšlel, ale teď jsem se ocitl tady – stál jsem na okraji útesu a zíral dolů na vodu. Sledoval jsem, jak se valí přes ostr
