Hazel stála na protější straně ulice a upřeně hleděla na svůj rodinný dům. Nemohla zapomenout na vzpomínky z dětství, které jí vířily hlavou. Jak nevinná tehdy byla, jak naivní vůči životu a lidem. V její mladé, nevinné mysli byl život prostý jako déšť, který padal, když se zatáhla mračna. Právě na tomhle balkóně potkala poprvé Myrona, když jí bylo čtrnáct; měl široký úsměv a kytici květin, jak po