Františka Velmin dotaz omráčil a podvědomě se otočil k Samantě. Samanta měla v ústech lízátko, jednu ruku v kapse a druhou si zastrkovala vlasy za opálené tváře. V jedenáct hodin dopoledne sluneční světlo prosvítalo skrze větve stromů a rozptýlilo se na její krásné tváři. Její pleť vypadala opálenější a jemnější, hebčí než kdy dřív, skoro jako za boží milosti. Františkovy oči nepochopitelně ztmavl