„Mohl bys, prosím, nejprve pokračovat ve svatebním obřadu? Ostatní záležitosti mohou počkat." „Rachel Greyová, moc dobře víš, že naše manželství je jen obchod. Být paní Smithovou, to je všechno, co ode mě chceš. Takže se mi nepleť do mých záležitostí." Její rty se zkřivily v posměšném ušklíbnutí. Nikdy by si nepomyslela, že ty tři roky, které s ním strávila, byly v jeho očích jen obchod. Byli spolu poslední tři roky a trávili spolu většinu času. Kvůli němu by se vzdala všeho, pohádala se s rodinou a opustila je. A on jí na oplátku nebyl schopen ovládnout své city ke své staré lásce, Olivii Cruiseové. „Tady máš dvě stě tisíc dolarů. Mělo by ti to stačit na klidný život na venkově," řekl. Zjevně. Poslední tři roky, které s ním strávila, měly hodnotu pouhých dvou set tisíc dolarů. Nemohl vědět, že těch dvě stě tisíc dolarů pro ni nic neznamená, vlastně ani nevěděl, kdo ve skutečnosti je. „Louisi Smithe, bohatství tvé rodiny pro mě nic neznamená, ani mi nezáleží na tom, abych byla paní Smithová. A nepřijmu od tebe žádnou formu omluvy ani kompenzace. Zapamatuj si to. Mezi námi nikdy nedojde ke smíření." Její tvář se zdála být pokrytá ledem a v očích neměla nic než lhostejnost a odhodlání. ................................................................................................ V pozadí hrála svatební pochod a Rachel kráčela v bílých svatebních šatech uličkou k Louisi Smithovi, který na konci sálu držel kytici. Louis měl na sobě ladící bílý smoking. Když na něj zezadu dopadalo zlaté světlo, vytvářelo jemný efekt podobný svatozáři, který ho obklopoval aทำให้ ho vypadal jasně a mladistvě. Znali se poslední tři roky a společně překonali mnoho zkoušek a trápení. Dnes se jí splnil sen. Konečně si ho brala. Její jedinou lítostí bylo, že její rodina byla proti jejímu sňatku s Louisem. Nikdy tedy nedostala požehnání od své rodiny, aby si ho vzala. V očích se jí leskly slzy radosti, když k ní přišel a podal jí kytici, kterou držel v ruce. Kněz na pódiu se na nevěstu a ženicha díval s laskavostí. „Pane Louisi Smithe, berete si slečnu Rachel Greyovou za svou zákonnou manželku, abyste ji měli a drželi, od tohoto dne, v dobách lepších i horších, v bohatství i chudobě, v nemoci i zdraví, dokud vás smrt nerozdělí?" Rachel ovládala vlny emocí, které jí procházely, a s nadějí se dívala na Louise, chtěla od něj slyšet slovo potvrzení. Louis se nezdál být touto událostí příliš nadšený a v jeho tváři nebyla žádná radost. Stál tam váhavě a nevyslovil slovo, které Rachel toužila slyšet. V tu chvíli vtrhla Jane Smithová dveřmi zvenčí a přerušila průvod, který se odehrával v kostele. „Louisi! Je to Olivia..." Po tváři jí stékaly slzy jako bezmocnému dítěti, když zamumlala: „Ona..." Rachel pocítila v srdci závan špatného znamení, když se zmateně podívala na Louise. Její sevření jeho ruky se mimovolně utáhlo. Rachel věděla, jakou váhu má Olivia Cruiseová v Louisově srdci. Pro Louise byla Olivia ta, která mu unikla, ta, která k němu nikdy nebude patřit. Po pádu rodiny Smithových ho Olivia opustila kvůli příležitosti odjet do zámoří. Louis, jako hrdý muž, přerušil veškeré kontakty s Olivií a místo toho se rozhodl být s Rachel. Ale před měsícem se Olivia vrátila do jeho života. Louis okamžitě zbledl a úzkostlivě se zeptal, hlas měl chraplavý a panický: „Co se Olivii stalo?" „Olivia hodně krvácela a nemohli to krvácení zastavit. Lékař řekl, že jí hrozí ztráta života," řekla Jane. Louis odhodil Rachelinu ruku a po zprávě o Olivii od Jane vyběhl ze dveří. „Nemůžeš odejít!" Rachel popadla Louise za ruku a celé její tělo se nekontrolovatelně třáslo. Upřela na něj oči a řekla: „Louisi, dnes je náš svatební den. Jsi si jistý, že chceš odejít?" Hosté si mezi sebou šeptali a někteří na ně dokonce vrhali posměšné pohledy, které jí probodávaly srdce jako ostré nože. Upřeně se na něj dívala zarudlýma očima a prosila ho, aby zůstal: „Louisi, mohl bys, prosím, nejprve pokračovat ve svatebním obřadu? Ostatní záležitosti mohou počkat." „Olivia měla nehodu, když se mě snažila zachránit, a teď je v nemocnici a bojuje o život. Nemůžu ji takhle nechat." Jeho výraz se zamračil, když si uvědomil, že ho nenechá opustit kostel, aniž by dokončil obřad. Jeho pohled na ni se zostřil, když promluvila: „Rachel Greyová, moc dobře víš, že naše manželství je jen obchod. Být paní Smithovou, to je všechno, co ode mě chceš. Takže se mi nepleť do mých záležitostí." Všechny ty roky, které s ním strávila, a všechno, co pro něj udělala, byl pro něj jen obchod. Její zorničky se zmenšily, když v nevěřícnosti zírala na Louisovu zasmušilou tvář. Šok v jejích očích se pomalu změnil v pohrdání. Její rty se zkřivily v posměšném ušklíbnutí, když promluvila, v jejím jemném hlase se ozývalo zoufalství: „Všechno, čím jsme si prošli, byl pro tebe jen obchod?"