Rachel Grey si s sebou nevzala nic, jen si nevysvětlitelně vzala sako, které tam ten záhadný muž nechal. Kráčela ulicí a kulhala. Zdálo se, že jasné, horké slunce jejímu promrzlému tělu nijak nepomáhá. Vytáhla telefon a vytočila číslo: „Mary, můžeš mě vyzvednout?" O dvacet minut později dorazila Mary Green v červeném superautě a zastavila před ní. Pohlédla na bílý obvaz na Rachelčiných nohou a sundala si sluneční brýle z obličeje. Její obočí se starostlivě svraštilo, když se zeptala: „Co se ti stalo, Rae?" „Mary, můžu u tebe chvíli zůstat?" zeptala se Rachel slabě a opřela se o sedadlo auta. Poté Mary klidně informovala o všem, co se stalo mezi ní a Louisem Smithem. Vyprávěla to mimochodem, jako by vyprávěla příběh někoho jiného. „Ten Smith a jeho rodina jsou banda idiotů. Jak si tě mohli dovolit srovnávat s někým jako Olivia Cruise?" Mary nevědomky silněji šlápla na plyn a zlostí vyjela s autem. Poté začala nadávat. „Myslel si Louis Smith, že by mohl uspět bez tebe po svém boku po všechny ty roky? Myslel si, že by mohl dosáhnout pozice, ve které byl, s tím kouskem své schopnosti? Byl slepý nebo hloupý? Myslel si, že to dokázal na základě své chamtivosti a nestydatosti, když tě podváděl se svou starou láskou? On a jeho rodina tě po všechny ty roky využívali. A teď tě odkopli, protože se Olivia Cruise vrátila do města? Jejich nestydatost byla nesrovnatelná." Rachel ledabyle promluvila: „Mary, já nikdy neskončím se šťastným koncem. Život, kde mě milují moji rodiče a jsem vdaná s naplňující rodinou, nikdy nebude můj." Mary si okamžitě vzpomněla na Rachelino dětství. Zamračila se, v očích jí zablýskl náznak smutku a bylo jí Rachel líto: „Nebuď smutná, Rae." „Nebudu doufat ve šťastné manželství nebo život, protože vím, že to nikdy nebudu mít, ani se kvůli tomu nebudu cítit smutně." Rachel si lehce kousla do rtů a pomalu zavřela oči. „Jsem vyčerpaná. Nech mě si zdřímnout." Mary cítila, že s Rachel něco není v pořádku. Položila ruce na Racheliny a zjistila, že Rachelina teplota je neobvykle vysoká. Mary mumlala další kletby na muže, který Rachel odkopnul, a spěchala do nemocnice. Cestou nezapomněla vyplivnout další kletby na celou rodinu Smithů. Rodina Smithů tehdy ještě usilovně pracovala na okraji Seaxasu a snažila se propracovat do města. Rodina Smithů by se nikdy nestala novými penězi Seaxasu, kdyby nebylo Rachel, která hrála klíčovou roli Louisovy poradkyně. Uctívali ji, když ji potřebovali, a odkopli ji, jakmile se Olivia vrátila do země. Změnili klenot za odpadky. Ráda by viděla, jak dlouho rodina Smithů v Seaxasu vydrží bez Rachel. Rachel pomalu nabyla vědomí, když její horečka ustoupila. První, co uviděla, když se probudila, byla čistá bělost nemocničního pokoje. Zamračila se, když jí do nosu udeřil vzduch plný pachu antiseptik. Byl to zápach, který nenáviděla nejvíc. Její oči instinktivně přelétly po místnosti, jak se jí pomalu vracelo vědomí, a spočinuly na osobě sedící u jejího lůžka. Ohromená Rachel pevněji sevřela přikrývku a oslovila ho suchým, chraplavým hlasem. „Strýčku Tome..." „Jak se cítíš?" Tom Johnson vstal a položil Rachel ruku na čelo, jako by to byla ta nejpřirozenější věc na světě. S úlevou si oddychl, když se ujistil, že je Rachel v pořádku, a nalil jí sklenici vody. „Cítíš nějaké nepříjemnosti?" Rachel okamžitě zavrtěla hlavou. „Mary mi řekla, co se ti stalo." Tom se nemohl ubránit pocitu lítosti nad Rachel, když pohlédl na její bledou, vyčerpanou tvář. Kromě toho, že mu bylo líto toho, čím si Rachel prošla, nenáviděl rodinu Smithů poté, co se dozvěděl, co jí udělali. Zhluboka se nadechl, potlačil hněv ve svém srdci a zeptal se: „Takže, jaký máš plán po tomhle?"