Vyšla jsem postranními dveřmi klubu. Tyhle dveře byly pečlivě sledované, aby se nikdo nepokoušel vklouznout dovnitř načerno.
Opřela jsem se o cihlovou zeď klubu a zhluboka se nadechla chladného vzduchu. Tyhle postranní dveře byly umístěné uprostřed uličky. Jeden vyhazovač se opíral o zeď. Podle pachu byl ten vyhazovač rozhodně člověk.
"V pořádku?" Zamumlal vyhazovač, kývl ke mně a vložil si cigare
















