Masonův pohled
Všechno bolí---Doslova.
Mé tělo trpí tíhou mých vlastních emocí, které mě drtí, dokud mě nepřepadne klaustrofobie. Vzduch v mých plicích je hustý a zatuchlý.
Byly chvíle, kdy jsem se přesvědčoval, že mám alespoň zdánlivou kontrolu. Nyní si začínám uvědomovat, že jsem kontrolu nikdy neměl. Iluze kontroly mě tak dlouho držela při smyslech a její absence mě trhá na kusy.
Proplétal jsem
















