Tři dny, možná čtyři – nebyla jsem si tím úplně jistá, ale ta monotónnost zavření v téhle místnosti mě pomalužírala. Stříbrná manžeta na mém zápěstí mi bránila v mysli se spojit s Asherem a držela Mayu na uzdě. Kůže pod manžetou mě bolela, byla rudá a podrážděná, jako bych měla vyrážku.
Moje dny a noci se začaly prohazovat, což narušovalo můj už tak pochybný spánkový režim – ne že bych čekala moc
















