Toho rána jsme oba s Ashem zaspali a drželi se v objetí, snažíce se oddálit nevyhnutelné. Brzy jsem měla odjet a ani jeden z nás nevěděl, kdy se vrátím. Buď se vrátím dřív, než začne říje, nebo ponesu následky.
V žaludku jsem měla změť viny a nervozity, ale Asherův dotek zahnal těžké emoce z mé mysli. Leželi jsme v náručí, ruce bloudily po hebké kůži a intimita, která ve mně kvetla, byla silnější,
















