Zhluboka jsem se nadechla čerstvého vzduchu a nechala vánek ochladit mou rozpálenou pokožku. "Co to sakra mělo znamenat?" zamumlala Maya s odkazem na mé neovladatelné tělesné partie. Pokrčila jsem rameny: "Nemám tušení. Nemůžeš mi to mít za zlé, je zatraceně sexy." "V tom máš pravdu." Maya se ušklíbla: "A hezký zadek." Uchechtla jsem se: "Chceš říct, že je to osina v zadku." "No, no, no, jestli to není Lola. Nikdy jsem si nemyslel, že ještě někdy uvidím tvůj obličej." ozval se sebevědomý hlas. Znechuceně jsem se zatvářila, když se ke mně blížil Ethan. Zdálo se, že se Ethan vůbec nezměnil. Stále měl tu hubenou postavu s náznaky svalů a své blond vlasy uhlazené dozadu. Vypadal stejně slizce jako vždycky. "Ethane, tak ráda tě vidím." řekla jsem sarkasticky a protočila oči nad jeho hloupým úšklebkem. Odešla jsem a zasténala, když mě následoval. "Máš moc krátké nohy. Neunikneš mi." Ethan se hrdě ušklíbl a já jsem potlačila dávivý reflex. "Naneštěstí." zamumlala jsem. Velmi jasně jsem si pamatovala jeho samolibý pohled, když Tyler našel svou družku a nechal mě v prachu. Vždycky Tylera povzbuzoval, aby chodil ven a zkoušel nové dívky. Když se na to dívám zpětně, Tyler mě pravděpodobně podváděl. Ale už na tom nezáleželo. Ethan se ušklíbl a šel ke mně příliš blízko. "Tak jak se máš od té Tylerovy aféry? Trochu trapné, co?" Jeho posměšný tón mi rozproudil krev a já jsem se zastavila. "Poslouchej," zavrčela jsem a udělala krok blíž. "Už je to rok. Celý zas*aný rok. Teď se sakra stáhni, než ti vyrazím zuby." vyplivla jsem. Otočila jsem se na patě a nechala Ethanovu otravnou tvář v prachu. "Ooh, ona je stále divoká." slyšela jsem jeho hlas, a když jsem odcházela, ukázala jsem mu vztyčený prostředníček. "Stále stejně otravný jako vždycky, že?" Breyona protočila oči, a já jsem nadskočila. Byla jsem tak zabraná do svých myšlenek, že jsem si nevšimla, že tam stojí. "Nesnesitelný. Je mi líto jeho budoucí družky." Protočila jsem oči a odmítla se podívat jeho směrem. Breyona se na mě mírně usmála: "Tak kam máš namířeno?" "Ale, jdu jen domů." Pokrčila jsem rameny a podívala se na ni. Nemohla jsem si pomoct s pocitem viny, který se kolem mě vířil, když jsem na ni pomyslela. Jaký druh nejlepší kamarádky tě opustí kvůli debilnímu příteli? "Můj dům je po cestě. Nevadí ti, když půjdu s tebou?" Usmála se. "Vůbec ne." Byla jsem trochu překvapená, ale věděla jsem, že se jí musím omluvit za to, co se mezi námi stalo. "Hele, je mi to líto, jo? Víš, že se neumím omlouvat, ale je mi líto, že jsem byla ta nejhorší kamarádka na světě." Zamračila jsem se. Soudě podle jejího výrazu, jsem ji rozhodně překvapila. "Odpustila jsem ti, když jsem zjistila, co se stalo mezi tebou a Tylerem." Pokrčila rameny, jako by to nebyla žádná velká věc. To byla vždycky jedna z mých nejoblíbenějších věcí na Breyoně. Nikdy nedělala z věcí velkou vědu a neměla ráda dramata nebo drby. "Soudě podle výrazu v tváři, jsi stále docela naštvaná, že jsem nebyla Tylerova Luna." Nas*alo mě to tehdy, ale upřímně se cítím šťastná." Uchechtla jsem se a snažila jsem si představit, že jsem Tylerova Luna. Breyona se zasmála: "Jakkoli to může znít zle, ztráta Tylera byla to nejlepší, co se ti kdy stalo. Vždycky jsi na něj byla příliš dobrá." "No, děkuji ti za to." Šťouchla jsem ji do boku a věnovala jí hravý úsměv. Tentokrát myšlenka na odjezd a návrat k babičce nebyla tak lákavá. S Tylerem pryč jsem měla pocit, že tady můžu skutečně začít znovu. Jediné, co by to vylepšilo, byla moje máma. Ta myšlenka mi poslala ostrou bolest. "Tak mi pověz. Jaký byl život od té doby, co jsem odešla?" Zeptala jsem se a pozorně jsem poslouchala, jak mi to všechno vypráví. Breyona mi řekla, jak její starší sestra konečně našla svou družku v sousední smečce a je v současné době těhotná se svým prvním dítětem. Ve skutečnosti zemřelo v boji jen hrstka členů naší smečky, včetně mé mámy. Alfa Asher rychle ukončil boje, jakmile se naše strana vzdala, a jakmile si uvědomil, že je náš Alfa opustil. Předtím jsem si to neuvědomila, ale nějaká část mě vinila Alfu Ashera ze smrti mé mámy. Věděla jsem, že to není přímo jeho chyba, ale vina tam stále byla. Zbytek viny jsem vložila přímo na Tylerova ramena. "Takže, těšíš se, až najdeš svou družku?" Ušklíbla jsem se na ni a sledovala jsem, jak se jí tváře plní lehkou červení. Pokrčila rameny: "Nezabývám se tím." Poznala jsem, že mi něco neříká, ale prozatím jsem to nechala být. "Tak co jsi dělala?" Rychle změnila téma. V krátkosti jsem jí vylíčila, z čeho se skládal můj rok. I když to znělo nudně, byl to nejlepší rok mého krátkého života. "Takže to znamená, že teď můžeš nakopat zadky nám všem?" Zasmála se Breyona a narážela na intenzivní trénink, kterým jsem rok procházela. Zachechtala jsem se: "Ráda bych si to myslela." "Proti Alfě Asherovi ses držela docela dobře." Pokrčila rameny. "Myslíš? Sean říkal to samé." Zamračila jsem se. Kvalifikovalo se jako dobrý boj to, že mě více než stokrát praštili a kopli? Breyona se otřásla: "Jo, to je vlastně hodně dobré. Alfa Asher bojuje jako zatracené monstrum, nikdy jsem nic takového neviděla." "Jo, já taky ne." Zavrtěla jsem hlavou a přemýšlela jsem, jestli Alfa Asher nebere nějaké magické vlčí steroidy nebo něco takového. Pokud jsem věděla, nic takového neexistovalo, ale stejně jsem se divila. "Viděla jsi Chelsea dřív na tréninku?" Odfrkla si Breyona a hodnotila mou reakci na mou starou kamarádku. Rozšířily se mi oči: "Chelsea byla na tréninku? Ani jsem ji neviděla." Pokrčila jsem rameny a vzpomněla jsem si na svou starou kamarádku. "Jo, je posedlá Alfou Asherem." Breyona protočila oči: "Vůbec se nezměnila." Z jejích slov jsem se z nějakého důvodu cítila divně. "Opravdu ne," zamračila jsem se, "Vždycky byla posedlá Tylerem." "Chce být Luna." Breyona zavrtěla hlavou. Při pomyšlení na Chelsea jako Lunu jsem se otřásla: "To by bylo skvělé." Řekla jsem sarkasticky. Breyona se zasmála: "I ty stará bys byla lepší Luna než ona." Usmála jsem se na ni: "Děkuji ti za to, ale s Alfami jsem skončila." Zavrtěla jsem hlavou. "Jsi si tím jistá?" Zasmála se Breyona: "Co se dělo mezi tebou a Alfou Asherem?" Pokrčila jsem rameny: "Jen ho štvu. Chce, abych byla poslušná." Protočila jsem oči. Možná jsem vlkodlak, ale nejsem zatracený pes. Lola Zlatý retrívr znělo dobře, ale myslím, že bych vypadala lépe jako Husky. "Jsem překvapená, že tě ještě nezabil." Breyona zavrtěla hlavou nad mou hloupostí. Pokrčila jsem rameny: "Ten chlap má asi 190 cm a skoro 90 kilo, asi mě prostě nevidí jako hrozbu." "To je pravda," odfrkla si Breyona. "Vypadala jsi jako dítě, když jsi s ním trénovala." Zachichotala se. "Ne každý může mít 170 cm s dlouhýma nohama, madam." Zamumlala jsem na ni, ale na mé tváři se rychle objevil úsměv, když Breyona zaujala pózu. "Jestli mě budeš takhle chválit, začnu si myslet, že jsi moje družka." Zachichotala se a já jsem potlačila chichotání. Breyona se pozvala na večeři k nám domů a mně to vůbec nevadilo. Breyona se s mou babičkou setkala několikrát, když jsme byly děti, a tu ženu milovala. Babička milovala Breyoninu upřímnost a přímočarost. Babička vždycky říkala, že Breyona a já jsme prakticky sestry podle toho, jak se chováme. Všichni jsme seděli kolem stolu a jedli večeři, kterou babička uvařila. Táta vypadal mnohem lépe, jeho kůže nebyla průsvitná jako dřív. Sean mě škádlil, že jsem zase uvízla s Alfou Asherem, zatímco se táta bál o mou bezpečnost. Snažila jsem se ho ujistit, že mě Alfa Asher nezabije, ale on mi to nevěřil. Udržovala jsem své neposlušné chování vůči našemu Alfovi v tajnosti. Poslední, co jsem potřebovala, bylo, aby se to táta a Sean dozvěděli. Mysleli by si, že mám nějaké přání smrti. S Briannou jsme se domluvily na neděli, že se sejdeme a možná si dáme oběd v kavárně ve městě. Po večeři jsem se s bolestí celého těla svalila do postele. I když bylo teprve sedm hodin večer, chtěla jsem mít náskok v usínání. Těšila jsem se, že se v sobotu ráno vyspím. Plný rozsah mé smůly jsem si uvědomila, když se mi v hlavě ozval otravně atraktivní hlas. "Lolo, hlaste se v mé kanceláři v 9 hodin ráno." promluvil drsný hlas Alfy Ashera prostřednictvím mysli. "Ale no tak, Alfo." zasténala jsem: "Bude sobota." "9 hodin ráno, Lolo." Zavrčel jeho drsný hlas a ukončil spojení myslí. Zamumlala jsem a otočila se v posteli a nechala se uspat. Sobota by byla mnohem snazší, kdybych si jen vzpomněla nastavit zatracený budík.