Když Celeste Rodriguezová dorazila na letiště v Andostanu, bylo už po deváté hodině večer. Ten den měla narozeniny. Proto, když zapnula telefon, obdržela spoustu blahopřání od kolegů a přátel. Od jejího manžela, Trevora Fleminga, však nepřišla vůbec žádná zpráva. Celestin úsměv pohasl. Než dorazila do vily, bylo už po desáté hodině večer. Hospodyně Hannah Lyndová se překvapeně zarazila, když ji uviděla. "Paní Flemingová… Proč jste přijela?" "Kde jsou Trevor a Jo?" zeptala se Celeste. "Pan Fleming se ještě nevrátil a slečna Flemingová je ve svém pokoji a hraje si," odpověděla Hannah. Celeste jí podala zavazadla. Když šla nahoru, našla Jordyn v pyžamu sedět u stolu a s něčím si hrát. Byla tak soustředěná, že si ani nevšimla, že někdo vstoupil do pokoje. "Jo?" zavolala Celeste. Jordyn otočila hlavu, když ji uslyšela. Šťastným tónem pozdravila: "Mami!" Potom se zase otočila ke své práci. Celeste přešla k ní a vtáhla Jordyn do náruče. Sotva dala Jordyn pusu na tvář, maličká ji odstrčila. "Mami, teď jsem zaneprázdněná." Celeste neviděla Jordyn už dva měsíce. Tolik se jí stýskalo, že žádné množství polibků nestačilo. Chtěla si s Jordyn promluvit. Ale když viděla, jak je Jordyn soustředěná, měla pocit, že by neměla narušovat její nadšení. "Jo, děláš náhrdelník z mušlí?" "Mm-hm!" Když se Celeste na to zeptala, Jordyn se viditelně rozzářila. "Wynn má za týden narozeniny. Tohle je dárek k narozeninám, který pro ni připravujeme s tátou. Pečlivě jsme vyleštili tyhle mušle nástroji. Nejsou krásné?" Celeste se sevřelo hrdlo. Než mohla něco říct, uslyšela Jordyn, jak s otočenými zády šťastně říká: "Táta nechal pro Wynn dokonce připravit dárek na míru. Zítra—" Celeste pocítila bodnutí v hrudi a už se nemohla udržet. "Jo… Pamatuješ si, že mám dneska narozeniny?" "Cože? Co?" Jordyn na ni pohlédla, pak se rychle podívala zpět dolů na šňůru korálků v rukou. Postěžovala si: "Mami, nemluv na mě. Pleteš mi pořadí korálků—" Celeste uvolnila Jordyn a už nic neřekla. Stála tam dlouhou dobu, ale Jordyn se na ni ani jednou nepodívala. Nakonec Celeste stiskla rty a beze slova opustila pokoj. Když ji Hannah uviděla, řekla: "Právě jsem volala panu Flemingovi. Řekl, že má dnes večer něco na práci, a řekl, ať si jdete odpočinout." "Aha." Celeste tiše přiznala její slova. Když přemýšlela o tom, co Jordyn právě řekla, na chvíli se zastavila a zavolala Trevorovi. Trvalo dlouho, než to zvedl, jeho tón byl jako obvykle lhostejný. "Jsem zaneprázdněn. Promluvíme si zítra—" "Trevore, kdo ti volá tak pozdě?" To byl Wynnův hlas. Celeste pevněji sevřela telefon. "To nic důležitého," odpověděl Trevor na Wynninu otázku. Než mohla Celeste něco říct, Trevor už zavěsil. Neviděli se dva nebo tři měsíce a ona se konečně dostala do Andostanu. Nejenže nespěchal domů, aby ji viděl, ale neměl ani trpělivost dokončit s ní jediný telefonát. Po tolika letech manželství byl vždycky takový—chladný, odtažitý a netrpělivý. Celeste si na to zvykla. V minulosti by mu zavolala znovu. Potom by se trpělivě zeptala, kde je a jestli by mohl přijít domů. Možná byla dnes večer příliš unavená. Takže se jí do toho najednou nechtělo. Následujícího rána si to Celeste rozmyslela a rozhodla se Trevorovi zavolat znovu. Mezi Andostanem a jejich domovskou zemí byl časový rozdíl asi 17 nebo 18 hodin. V Andostanu byly dnes její skutečné narozeniny. Nepřijela do Andostanu jen proto, aby viděla Jordyn a Trevora. Doufala, že jejich rodina tří lidí stráví tento zvláštní den společně obědem. To bylo její narozeninové přání pro tento rok. Přesto Trevor její hovor nepřijal. O dlouho později poslal zprávu: "Co se děje?" Celeste napsala: "Máš čas v poledne? Vezměme s sebou Jo a pojďme se společně naobědvat jako rodina." Trevor odpověděl: "Dobře. Dej mi vědět adresu, až se rozhodne." Celeste odepsala: "Dobře." Potom už od něj nepřišla žádná další zpráva. Vůbec si nepamatoval, že má narozeniny. Ačkoli byla Celeste psychicky připravená, nemohla si pomoct a pocítila bodnutí zklamání. Chystala se sejít dolů poté, co se umyla, když zaslechla Jordyn a Hannah, jak si povídají. "Nemáš radost, že je tady paní Flemingová, slečno Flemingová?" zeptala se Hannah. Jordyn řekla: "S tátou jsme už slíbili, že zítra vezmeme Wynn na pláž. Když půjde máma s námi, bude to tak trapné. A máma je tak zlá. Vždycky je na Wynn protivná—" "Slečno Flemingová, paní Flemingová je vaše matka. Neměla byste říkat takové věci. Zraní ji to, víte?" "Já vím, ale s tátou máme Wynn radši. Nemůže být Wynn místo mámy?" Hannah nevěděla, co na to říct. Ať už řekla cokoli potom, Celeste už to neslyšela. Vychovala Jordyn sama. Ale za poslední dva roky, čím víc času trávila Jordyn s Trevorem, tím víc se na něj upínala. Když Trevor přijel loni do Andostanu rozšířit své podnikání, Jordyn trvala na tom, že pojede s ním. Celeste se zdráhala a doufala, že Jordyn zůstane po jejím boku. Ale nemohla snést, když viděla Jordyn rozrušenou, a tak souhlasila. Nečekala tohle. Celeste zůstala stát jako zmrazená, s bledou tváří. Nebyla schopná se dlouho pohnout. A to si odsunula stranou práci, aby přijela do Andostanu s úmyslem trávit víc času s Jordyn. Teď se zdálo zbytečné. Vrátila se do svého pokoje. Potom přebalila dárky, které přivezla z domova, a dala je zpět do kufru. Později zavolala Hannah, aby řekla, že vzala Jordyn ven, aby si hrála, a ať ji kontaktuje, kdyby se něco stalo. Celeste seděla na posteli, cítila se prázdná a ztracená uvnitř. Opustila svou práci a podnikla tuto cestu, jen aby zjistila, že ji tady nikdo nechce. Její příjezd nebyl ničím jiným než vtipem. Po dlouhé chvíli opustila vilu. Bezcílně se toulala touto cizí, a přesto známou zemí. V poledne si vzpomněla, že plánovala oběd s Trevorem a Jordyn. Když si vzpomněla na to, co ráno zaslechla, váhala, jestli se má vrátit domů a vyzvednout Jordyn. Potom náhle obdržela zprávu od Trevora, ve které stálo: "V poledne se něco stalo. Oběd se ruší." Celeste zírala na zprávu, nepřekvapená. Byla na to zvyklá. V Trevorově světě byla práce, přátelé a všechno ostatní důležitější než ona, jeho manželka. Plány, které s ní udělal, byly vždy zrušeny z jeho rozmaru, bez ohledu na její pocity. Byla zklamaná? Možná by byla v minulosti. Teď se cítila jen otupělá a už nic necítila. Celeste byla naprosto ztracená. Přijela sem celá nadšená, jen aby se setkala s lhostejností od Trevora i Jordyn. Než si to uvědomila, dojela k restauraci, kam s Trevorem chodívali. Právě se chystala vejít dovnitř, když uviděla Trevora, Wynn a Jordyn sedět uvnitř pohromadě. Wynn seděla blízko Jordyn na stejné straně. Povídala si s Trevorem a zároveň si s Jordyn hravě povídala. Jordyn, s nohama šťastně se houpajícími, si hrála s Wynn a dokonce se naklonila, aby snědla pečivo, které si Wynn ukousla. Trevor se usmíval, když oběma podával jídlo. Jeho pohled nikdy neopustil Wynn, jako by to byla jediná, kterou viděl ve svých očích. Tak tohle Trevor myslel, když řekl, že se něco stalo. Tohle byla dcera, kterou nosila v břiše deset měsíců a málem přišla o život, aby ji přivedla na tento svět. Celeste se bez úsměvu zasmála. Dlouho tam stála a dívala se. Nakonec se otočila a odešla. Zpět ve vile Celeste připravila návrh rozvodové dohody. Trevor byl jejím teenagerovským snem, ale nikdy ji doopravdy neviděl ani jí nevěnoval pozornost. Nebýt té náhodné noci a tlaku ze strany jeho dědečka, Arnolda Fleminga, Trevor by si ji nevzal. V minulosti naivně věřila, že když bude dostatečně tvrdě pracovat, nakonec ji uzná a uvidí. Bohužel realita byla krutá a zasadila jí krutou ránu. Uplynulo téměř sedm let, takže byl čas se probudit. Poté, co vložila návrh rozvodové dohody do obálky a instruovala Hannah, aby ji předala Trevorovi, Celeste dotáhla svůj kufr k autu a řekla řidiči: "Na letiště."