S širokým úsměvem na tváři se paní Eriksenová pustila do důkladného úklidu vily. Nemohla jsem si pomoct a sledovala jsem Ashtona, jestli se neobjeví nějaká indicie. Neřekl ani slovo, jen mi pokynul, abych si sedla a jedla. "Ashtone, ty jsi zavolal paní Eriksenovou?" Počkal, až spolkl jídlo v ústech, a pak konečně řekl: "Ano. Je lepší, když tu zůstane a bude se o tebe starat." Pravděpodobně měl pra