Zavrtěla hlavou, když její pohled spočinul na mých rukou. Měkkým hlasem mi složila kompliment: „Jsem tu, abych vás viděla, paní Stovallová. Mimochodem, paní Stovallová, musím říct, že máte opravdu krásné ruce.“ Po zdvořilém pozdravu jsem se lehce zasmála a řekla: „To si děláte legraci, paní Andersonová. Vaše ruce jsou ještě světlejší a hebčí než moje.“ Taková byla konverzace mezi dvěma ženami – st