Ve chvíli, kdy promluvil, jako by si na něco vzpomněl, přikývl a luskl prsty: „Ach, málem bych zapomněl! Měl by být teď na Rebečině pokoji a starat se o svou milovanou ženu. Pochybuji, že má čas věnovat ti pozornost!“ Po těch slovech se naklonil blíž, jeho dech páchnoucí tabákem mě ještě víc otrávil, a tak jsem plivla: „Hej, Johne. Jestli umřu, budu konečně osvobozená?“ Jeho tvář se zamračila: „Mů