S vděčností vdechuji vůni růží. Rowan mi nikdy nekoupil květiny. Sakra, nikdy se ke mně nechoval, jako bych pro něj byla důležitá. V jeho očích jsem byla jen nepříjemnost, se kterou měl dítě. „Jen je dám do vody a pak můžeme vyrazit,“ otočím se a zamířím do kuchyně. Poté, co dám květiny do vázy, odcházíme. Byla jsem nervózní i nadšená zároveň. Nevěděla jsem, co mám dělat nebo říkat. Co se vlastně