Elena se odmlčí, zamyslí se a pak zavrtí hlavou. "Jako co? Nemám ti co dát, Axtone," řekne mi. "Přivedu je, aby tě viděli, slibuju. Prosím, nech mě jít domů za nimi." Zoufalství v jejím hlase mi svírá žaludek. "Řekni mi, kde jsou." Ukážu na jídlo, které má na konferenčním stolku, a ona si povzdechne, přejde k němu a sedne si do křesla naproti mně. "Aspoň mi dovol poslat tam matku. Ona ví, kde jsou