Byl jsem pryč asi hodinu, než jsem usoudil, že je bezpečné se vrátit. Během té doby jsem přemýšlel a uvědomil jsem si, že část mého problému je Charina hloupá předpověď, která nedává smysl, protože na takové sračky stejně nevěřím. Takže ve skutečnosti se nekonala žádná kvetoucí přitažlivost, ani nic podobného, jen síla sugesce, myslím. Zahnul jsem za roh a málem mě trefil šlak. Stála na sedadle silné motorky, držela se řídítek a můj tým kolem ní stál a sledoval ji. Neběžel jsem, nekřičel jsem, nedělal jsem žádné rychlé pohyby. Nechtěl jsem ji vylekat a způsobit, aby spadla. Přehoupla se přes řídítka zpět na sedadlo do sedící polohy. Tehdy jsem se pohnul dopředu, no, když už mi konečně fungovaly nohy. Tým pískal a tleskal, zatímco se za helmou šklebila tím největším posraným úsměvem, jaký jsem kdy na její tváři viděl. Všichni ztichli, když mě uviděli přicházet, a někteří muži se začali rozprchávat. "Dolů." Slezla z motorky, sundala si helmu a dala si ji pod paži. Měla skloněnou hlavu a kousala se do rtu, o tom nepochybuji. Jsem si jistý, že čekala, že na ni vyjedu, a i když to byl můj první sklon, nevezmu jí tu radost, ani ji nebudu ztrapňovat před muži. "Dobrá práce." Kurva, ten úsměv na její tváři, když zvedla hlavu, se jasem vyrovnal slunci. "Nemáte vy klauni na práci něco lepšího?" Otočil jsem se k mužům, kteří byli dost stateční na to, aby zůstali poblíž. "Ano, šéfe." Usmáli se a odcházeli, přičemž Kat při odchodu ještě chválili. "Pojď se mnou." Otočil jsem se a zamířil do kanceláře, Kat za mnou štěbetala jako straka. Držel jsem se, dokud jsme se nedostali do kanceláře. Otevřel jsem dveře a počkal, až vejde přede mnou, pak jsem je zavřel a přitiskl ji zpět k nim. "Jestli ještě někdy provedeš takovouhle hloupost, tak ti naplácám na ten tvůj malej zadek, slyšíš mě?" "Cože... já... ty, ale ty jsi řekl." "Já vím, co jsem řekl, byl to pěknej kousek, ale ne pro tebe." "Ale proč? Nic neříkáš, když to dělají kluci." Jak bych jí to mohl vysvětlit, když jsem to nedokázal vysvětlit sám sobě? Vím jen, že při pomyšlení na to, že by se jí něco stalo, mi tuhla krev v žilách. "Jsem opravdu opatrná, Coltone, slibuju, nemusíš se bát a nosím veškerou ochrannou výbavu, podívej." Ukázala mi chrániče paží a kolen, které měla na sobě přes další ošklivý oblek. Zdála se tak kurva šťastná, na rozdíl od svého obvyklého uzavřeného já. Jak bych jí to mohl vzít? "Není něco jiného, co máš tak ráda, něco bezpečnějšího?" Ustupoval jsem, ale jak bych mohl uhasit tu jiskru v jejích očích? "Ne, vlastně ne." Zase ten její jemný holčičí hlas. Chvíli jsem si ji prohlížel. Zdálo se, že ta holka má jen málo věcí, které by ji dělaly šťastnou, takže by nebylo správné jí to taky vzít, ale sakra, nemohla si najít bezpečnější koníček? A proč ti to vadí, Lyone? Myslel jsem, že nemáš zájem! Ignoroval jsem ten otravný hlas v hlavě, když jsem se na ni díval. "Dobře, udělám s tebou dohodu. Pokud chceš dělat tyhle kaskadérské kousky, pak budeš muset počkat, až tam budu, abych se ujistil, že jsi v bezpečí, dobře." "Nechci tě od ničeho odtahovat, budu opatrná, slibuju." Nedívala se mi do očí a červenala se. Sakra, tahle holka je nějaká stydlivá. "Ber nebo nech bejt, Katarino, buď tam budu já, nebo je nebudeš dělat." "Fajn, budu je dělat jen, když tu budeš ty." Vlastně se zamračila a bylo to roztomilý jako hrom. Myslím, že ta jízda byla ztráta času, protože se znovu pevně usadila v popředí mé mysli. *** COLT *** Zbytek odpoledne uběhl bez toho, aby moje malá odvážlivkyně prováděla další kaskadérské kousky, a já jsem se jí vyhýbal, jak jen to šlo, protože mě to jen kurva mátlo. Chtěl jsem pár kluků srazit hlavy dohromady za to, že jí to dovolili, ale to by jen vyvolalo spoustu otázek. A protože tu nebyl žádný skutečný šéf, ani podřízený, tihle zvědaví bastardi by se ani nerozmýšleli, než by strčili nos do mých zasraných záležitostí. Nenechte se nikým oklamat, že tohle dělají jen ženy, muži jsou zasraný drbny. Potřeboval jsem jen, aby se doslechli, že se motám kolem létající jeptišky, a můj život by byl peklo. Ještě jsem Jareda nezahlédl, abych mu vynadal, ale brzy se k tomu dostanu. V době odchodu jsem se ztratil. Určitě jsem nepotřeboval další reprízu včerejší malé mezihry mezi těmi dvěma, malá sestra, to mi nevěřte. Dalších pár dní bylo bez událostí, díky Bohu. Vyhýbal jsem se kanceláři, jak jen to šlo, a nikdo nebyl moudřejší, protože jsme byli až po kolena v motorkách. Grimaldi, jakmile se rozhodl, byl chlapík, který se s ničím nepáral. Už si objednal deset motorek a to byla jen kapka v moři, takže se nikdo nedivil, že trávím víc času v dílně a míň v kanceláři. Jako by nestačilo, že mě pořád otravuje, moje matka něco chystala a já jsem za boží milosti nemohl přijít na to, co by to mohlo být. Ať už to bylo cokoli, nebylo by to poprvé, co byla potají s nějakou sračkou, ale obvykle bych měl tušení, protože nedokázala udržet tajemství, aby si zachránila život. Tentokrát nic, ale pořád se sladce usmívala a to mě kurva děsí. Táta odpověděl, že ona a její slepičí smečka musí plánovat něčí život. To si myslí, že ona a její slepičí smečka, jak jim říká, dělají. Radši by ji neměl nechat slyšet, jinak to bude jeho zadek. Máma bere své knižní kluby/slepičí sezení vážně. Tu a tam jsem zahlédl Sloane v dalším z jejích hrozných převleků. Vážně, každý byl horší než ten poslední, pokud to bylo možné. Páteční byl blitkově zelený, nekecám. A chtěl jsem něco říct, ale zdržel jsem se. Kluci, z nějakého divného důvodu, se k ní chovali s vtipy shovívavě. Obvykle by si moji kluci vybrali její kostru dočista jako kondor na mršině, ale nic. Asi kvůli Stormovi. Dostal jsem se do víkendu se zdravým rozumem, ale to, že jsem ji neviděl v sobotu a v neděli, byla otrava. Chyběly mi naše malé potyčky a to mě nasralo. Znal jsem ji jen týden, tak proč by mi měla zabírat tolik místa v hlavě? Kromě toho, že jsem se divil, jakou blbost chystá, která by jí zlomila ten její blbej krk. *** Je den grilování. Samozřejmě, že máma honí tátu a mě, abychom jí nosili její sračky na poslední chvíli. Myslím, že jsme museli koupit všechny dostupné pytle ledu v Greenville. "Coltone, nepůjdeš se připravit na grilování?" "Mami, vážně? Právě jsem odběhal padesát pochůzek na poslední chvíli, tak můžu si prosím aspoň na chvíli oddechnout, než budu muset jít zpátky ven do toho horka?" "Promiň za tvé utrpení, synu, ale dnes nemáme čas na tvé malé drama, šup-šup. Všichni tu budou brzy. Nechceš být zpocený a mrzutý, až sem dorazí tvoji přátelé, že ne?" "Ježiš, mami, jim není dvanáct." "Nehádej se s matkou a jdi se obléct. Bude ti líp, až to uděláš." Jaký mělo smysl se hádat? Otočil jsem se a zamířil ke dveřím. Cestou zpět na své místo jsem si uvědomil, že jsem na Kat už pár hodin nemyslel. Možná proto, že jsem se cítil provinile, že jsem ji nepozval. Koneckonců, všichni ostatní z dílny tam budou, takže nebyl důvod ji nepozvat. Zajímalo mě, co dnes dělá, protože celé město bude na dvorku mých rodičů, a pocit viny se stupňoval. No nic, teď už je stejně pozdě. Osprchoval jsem se a hodil na sebe džíny a jedno ze svých triček, ruce odhalené a tetování dobře viditelné. Jeden pohyb ruky ve vlasech stačil, protože ty sračky stejně nikdy nezůstaly tak, jak jsem je učesal, ať si dělají, co chtějí. Večírek nebyl v plném proudu, když jsem se vrátil, ale byl na dobré cestě a vzduch prosykovala vůně grilovaného masa, zatímco se ozývaly hlasy smíchu a rozhovorů. Miloval jsem tyhle sračky, moji přátelé a rodina spolu trávili dobrý čas. Teď už jsem potřeboval jen studené pivo a chladné místo k sezení, než mě máma začne zase honit. Našel jsem Jareda a pár kluků v hloučku, jak si povídají o práci. "Nevíte vy zrůdy, jak relaxovat a odpočívat? Je to večírek, nechte práci na pokoji." "Brácho, ten design, co jsi udělal pro závodní motorku Grimaldi, je zabijácký, ty sračky všechno ostatní smetou." "Sežeň si holku, brácho, myslel jsem, že máš na tohle rande?" "Holky ji někam odtáhly, asi před deseti minutami." "Pravděpodobně dělají iniciační obřad a učí ji, jak Jaredovi smažit zadek." "Drž hubu, Pete." Jared ho šťouchl loktem, zatímco většina týmu kromě Jareda se začala rozprchávat, aby si našli své ženy. Vyskočil jsem na jeden z piknikových stolů, které máma připravila, a rozhlédl jsem se po všech těch krásných lidech. Můj zrak zachytil něco... nového! "Kdo to kurva je?" "Kdo?" Jared se rozhlédl, jako by neviděl tu kurva sexy ženu naproti nám. Byla k nám otočená zády, ale pokud její přední strana vypadala alespoň z poloviny jako její zadní, tak sakra. Její zadek byl k nakousnutí, pevný a vysoko a kulatý a... sakra, měl jsem erekci a ani mě nezačínejte s vlasy, byly divoké a husté a kurva nádherné, padaly až na horní část jejího zadku. "Sakra, kdo to je?" Měl bych štěstí, kdyby tu byla s nějakým nehodným kreténem. "Kdo, kámo?" "Carolina kamarádka." Ukázal jsem pivem na místo, kde si moje sestra povídala s tou kráskou. Jared se otočil směrem k mé malé sestře. "Kdo, Kat?" V tu chvíli se otočila a můj zasraný svět se pohnul. Zasraná Char a její zasrané čajové lístky.