"Char, co jsi to sakra viděla?" "Ublížení, je zraněná a moc, El. Neviděla jsem všechno, co se stalo. Víš, jak někdy zachytávám emoce. No, naše nová sestřička schytala pěknou sprchu." Char zavrtěla hlavou, když jsme zamířily k baru s alkoholem. Na zahradě jsem měla pár stovek lidí, kde bych měla hrát roli hostitelky, ale jak řekl doktor, 'oni počkají'. "Colton se o to postará, i o ni, znám svého syna, je to ztělesněný otec. I když si myslím, že Daniel zdědil trochu víc té sladkosti a míň té drsnosti." "Colton je hodný kluk, jsem si jistá, že se o naši holku postará...teď...NÁDHERA." Začaly jsme skákat jako dvě batolata na Disney On Ice, s širokými úsměvy na tvářích. "O čem se ty dvě slepice zase chechtáte?" Daniel vpadl do místnosti v chinos kalhotách a hezkém hedvábném tričku. Vlasy měl ještě mokré ze sprchy a nastříkal na sebe svou speciální vodu po holení. Špinavý pes, ví, co ta konkrétní vůně se mnou dělá, takže chápu, kam očekával, že se den bude ubírat. Díky, občané státu Washington, za legalizaci trávy. Jiní lidé mají hlad, jsou ospalí nebo šťastní, ale můj muž má chuť na sex. "Ahoj, Daniele." Char věnovala doktorovi svůj flirtující úsměv, a kdybych byla méně sebevědomá žena a nevěděla, jak moc je zamilovaná do svého vlastního manžela, pak bych přísahala, že se moje nejlepší kamarádka snaží sbalit mého manžela už posledních třicet let. "Ahoj, Char, co to zase s mojí ženou vyvádíš?" "Proč vždycky obviňuješ mě? Ty snad nevíš, že Elena je potížistka, že jo? V podstatě začíná většinu průšvihů, do kterých se dostaneme." "Jaké průšvihy, Char, kolik průšvihů se dá nadělat v knižním klubu?" Věnovala jsem jí svůj nevinný úsměv jehňátka. "I já vím, že s tímhle jsi plná keců, El, tak co se děje?" "Nic, Daniele, jen se bavíme o tom, jak pomoct nové kamarádce." "Fajn, neříkejte mi to, já se půjdu postarat o hosty, zatímco si budete dělat svoje věci. Hele, mám nápad, jestli budete ty a zbytek tvé party později tancovat v kruzích kolem ohně, tak proč nezapálit trávu místo dřeva?" "Daniele, zhulíš všechny, a kde, prosím tě, vezmeš tolik trávy?" "Podívej se na zahradu, El. Mezi Coltonovými chlapy, přáteli a zaměstnanci Stacy a Emory, a to ani nemluvím o Carol a její teenagerské partě, vsadím se, že máme dost na založení deseti ohňů." Zasmál se a zamířil do kuchyně a ke dveřím na dvůr. "Dobře, takže co jsme se rozhodly, Char?" "Rozhodly jsme se, že se Colton postará o malou Katarínu a my se do toho nebudeme plést." "Seru na to." "Proboha, Eleno Lyonová, takový jazyk od dámy." "Seru na to, z tvé reakce a z její vím, že to má něco společného s tím, že byla napadena, že jo?" Čekala jsem na její tiché kývnutí, které potvrdilo mé podezření. "No, víš, že my takové sračky nenecháme jen tak, zvlášť ne, když je to rodina. Už mě unavuje to násilí na ženách. Můžeš uvěřit, že ti kreténi ve Washingtonu nechali ten návrh zákona padnout? Banda buranských kreténů." "Říkám, že když už americké ženy nejsou uznávány naší vládou, tak bychom měly jít do toho jako milice. Budeme pochodovat Shermanovou cestou přes Georgii, že to bude vypadat jako procházka parkem. Protože nás odmítají chránit, říkám, že bychom jim měly začít usekávat ptáky." "Dej mi tu flašku, El, den ještě ani nezačal a už zase začínáš. Slíbila jsem manželovi, že se letos budeme chovat slušně." Zavrtěla hlavou a vypila svůj panák tequily. *** COLT *** Zdálo se mi, že tu ležíme už dlouho a ona se nehýbala, nevydala ani hlásku. Proto jsem málem vyskočil z kůže, když se ozval její tichý, chraplavý hlas. "Strávila jsem noc u kamarádky...řekla jsem jí, že nemůžu přijít, ale pak jsem si udělala svoje věci dřív, než jsem čekala, a na poslední chvíli jsem si to rozmyslela." "Donna se týden předtím seznámila s tím chlapem Taylorem a já jsem se ji snažila varovat, víš, ale byla do něj zamilovaná až po uši a myslím, že se nechala unést." "Přišla jsem k ní domů, ale její rodiče byli na víkend pryč a bylo to poprvé, co ji nechali samotnou, takže to mělo být naše poslední přespání před vysokou školou." "Strávily jsme noc sledováním všech našich oblíbených filmů, plánováním naší budoucnosti a cpáním se pizzou. Nevěděla jsem, že tomu chlapovi řekla, že bude sama doma..." Přestala mluvit a já jsem se napnul. Věděl jsem, že ať už se chystá cokoliv, bude to špatné, a snažil jsem se na to připravit. Můj přirozený instinkt by byl hněv a potřeba jednat, ale to teď nepotřebovala vidět. Přitiskl jsem ji k sobě, tiché poselství, ať pokračuje. Chtěl jsem to mít hotové a chtěl jsem, aby mi to všechno řekla, abych věděl, s čím mám co do činění. "Po usnutí jsem dostala velkou žízeň, asi kolem třetí ráno, myslím. Šla jsem dolů, abych vyloupila lednici, ale nerozsvítila jsem světlo. Byla jsem tam už tolikrát, že jsem víceméně znala rozložení celého domu. Donesla jsem si pití a byla jsem na cestě zpět, když jsem uslyšela hluk u dveří. Chtěla jsem se jít podívat, kdo tam je. Myslela jsem, že si to třeba její rodiče rozmysleli a vracejí se domů. Něco mi v tom zabránilo...viděla jsem je vcházet, čtyři z nich, a byli sjetí nebo opilí, nejsem si jistá, co z toho. Usmívali se a plácali se navzájem a mě neviděli." Začala se třást a mé srdce bolelo, když se mi sevřel žaludek. Kurva. "Vyšli po schodech nahoru a začali otevírat dveře, tak jsem popadla telefon ze sluchátka, ale v tu chvíli jsem uslyšela její křik." Třásla se celá, tak moc, že se hýbala postel, a já jsem ji ještě víc přitáhl a obmotal kolem ní ruce a snažil se jí dát trochu svého tepla a přál si, aby nikdy nezažila to, co se chystala popsat. "Znásilnili ji a střídali se v ubližování jí a smíchu. Pořád je slyším se smát a já jsem vytočila 112, aniž bych si to uvědomila. Paní na lince se mě pořád ptala, co se stalo, ale nemohla jsem mluvit. Pak na mě zakřičela, Donna, křičela a křičela a já jsem nemohla nic dělat. Byla jsem zmrzlá na místě. "Myslím, že jsem narazila do zdi nebo něco, ale něco jsem shodila a nějak to uslyšeli a jeden z nich seběhl dolů po schodech. Zakřičel nahoru po schodech na ostatní 'čerstvé maso', přišli, zkoušeli...bojovala jsem s nimi. Použila jsem každý trik, který mě kdy naučil táta, a bojovala jsem, ale pak mě chytili za vlasy." Jedna ruka jí sjela k jejím krásným vlasům, když se dívala do prázdna, ztracená v té době, zpět tam, kde prožívala svou hrůzu. "Zbili mě, pěstmi...telefon mi upadl, když jsem narazila do zdi, byl pořád zapnutý...než mi konečně svlékli oblečení, byla tam policie." "Když se jeden reportér zeptal operátorky, proč prostě nezavěsila, když jsem nemluvila, a jak věděla, že to není žert, řekla, že to bylo proto, že jsem jí dala policejní kód pro probíhající znásilnění. Nepamatovala jsem si, že bych to udělala." "Telefon byl pořád otevřený a ona slyšela všechno, co se mi dělo, takže proto se tam policajti dostali tak rychle. Měla jsem štěstí, ale Donna, ona...Ubližovali jí tak moc, její ubohé tělo bylo zlomené...spáchala sebevraždu tři dny po propuštění z nemocnice." "Taylor nebyl nikdy obviněn. Byl na antidepresivech nebo tak něco a říkají, že ho to donutilo dělat věci a ti ostatní tři čekají na soud." "Už přestaň, anděli, už nemusíš nic říkat. Je mi líto, co se tobě a tvé kamarádce stalo, a je mi líto, že to máš ve svém životě, ale teď už bude všechno v pořádku." Držel jsem ji, zatímco mi v hlavě závodily myšlenky. To, co popsala, bylo víc než děsivé a to, že si ponese tu vzpomínku po zbytek svého života, mě nasralo. Ale moje další starost byla, jak se sakra dostat do vězení v Arizoně a něco tam posrat. Je čas se obrátit na bratrstvo motorek. Moje parta je to, co by se dalo nazvat gentlemanským klubem bratrstva, ale jedna ruka myje druhou. Zítra se na to podívám a s těmi třemi za mřížemi se budou muset vypořádat jiné ruce, ale Taylor, ten malej zmrd, byl můj.