Damien oněměl úžasem, když se díval na malého chlapce, který se od ucha k uchu usmíval. Poznal v něm toho kluka, kterého viděl včera.
Zvedl hlavu k Olivii a stačila mu minuta, aby si shrnul, co se před ním děje.
Damien nejistě ukázal prstem na Kelvina: „Čí je to dítě? Je to tvůj syn?"
"Ano, to je moje maminka," vložil se Kelvin s úsměvem.
Olivia si založila ruce pod prsy: „To se vás netýká, pane S
















