Následujícího rána, po přípravě snídaně, Charlie vyjel na skútru do kanceláře Emgrand Group. Zaparkoval skútr na kraji parkoviště Emgrandu. Jakmile zamkl skútr, pomalu zaparkovalo černé Bentley na místě naproti němu. Neúmyslně vzhlédl a uviděl mladý pár vystupovat z auta. Muž měl na sobě značkový oblek a vypadal velmi pohledně a chytře. Mezitím byla dáma oblečená ve flamboyantním stylu. I když poněkud křiklavá, byla považována za krásku. Jak se ukázalo, dáma byla Wendy Wilsonová, Claiřina sestřenice, a muž byl její snoubenec, Gerald White. Charlie nevěděl, proč jsou tady, ale věděl, že nejlepší způsob, jak se vyhnout problémům, je držet se od nich dál. Nicméně, čím víc se před nimi chtěl schovat, tím větší byla šance, že ho uvidí. Wendy ho zahlédla koutkem oka. Hlasitě vykřikla: "Hej, Charlie!" Wendy vyslovila jeho jméno přátelským způsobem, ale Charlie cítil husí kůži po celých zádech. Ze zdvořilosti se mohl jen zastavit tam, kde byl, a počkat, až se k němu přiblíží. Usmál se a zeptal se: "Wendy, ahoj, proč jsi tady?" Wendy se zasmála. "Ach, Gerald je tady, aby se setkal s Doris Youngovou, místopředsedkyní Emgrand Group! Jsem tady, abych mu dělala společnost." Potom se s láskou otočila na Geralda a řekla: "Rodina Whiteových má s Emgrand Group spoustu projektů. Nejenže by to pomohlo rodině Whiteových, ale i naší rodině Wilsonových v budoucnu." Charlie nevěděl, že rodina Whiteových je jedním z obchodních partnerů Emgrand Group. Koneckonců, právě převzal společnost a neměl čas se seznámit s detaily. Na tváři neprojevil nic neobvyklého. Místo toho se jen s zdvořilým úsměvem řekl: "Pane White, jste velmi talentovaný a skvělý, tvoříte skvělý pár!" Gerald na Charlieho pohrdavě zíral a cítil v sobě vlnu hněvu. Tenhle nula byl včera tak zle pokárán paní Wilsonovou před všemi, jak se mohl dnes usmívat jako klaun, jako by se nic nestalo? Proč si Claire, taková ohromující a nádherná dáma, vzala takového nulu? Kdyby tenhle nula nikdy neexistoval, určitě by se o Claire usilovně snažil! Kdo by se chtěl zasnoubit s Wendy, dívkou, která v každém ohledu bledla závistí? Gerald znechuceně vydechl a předstíraným tónem se zeptal: "Proč jsi tady?" Charlie ledabyle řekl: "Jsem tady, abych se ucházel o práci." "Ucházet se o práci?" Gerald se pohrdavě ušklíbl. "Ty? Nula, která nic neumí, se chce ucházet o práci v Emgrandu? Děláš si legraci?" Charlie se zamračil. "Co je ti do toho?" Důvod, proč Wendy Charlieho vůbec zavolala, byl ten, aby ho ponížila. Teď, když Gerald začal, se okamžitě posmívala: "Proč? Gerald má pravdu, že?" "Co se týče vzdělání, máš nějaké diplomy?" "Co se týče dovedností a schopností, máš nějaké úspěchy nebo výsledky, které bys mohl ukázat?" "Věř mi, nebudou se ani zabývat nulou, jako jsi ty, i kdybys přišel žádat o práci ostrahy. Znáš své místo, je lepší jít do ulic hledat odpadky, mohl bys vydělat alespoň dva nebo tři tisíce měsíčně!" Potom hodila láhev s vodou k Charlieho nohám a ušklíbla se: "Tady máš, zvedni ji a prodej ji za peníze! Neříkej, že se o tebe nestarám." Gerald se zlověstně zasmál. "Jsi kus odpadu, ale koneckonců jsme stále příbuzní. Budu ti krýt záda. Stane se, že osobně znám místopředsedkyni Emgrand Group, proč bych za tebe neřekl pár dobrých slov a nezjistil, jestli ti nemůže zařídit práci při čištění záchodů?" Charlie zkroutil rty do chladného úšklebku a řekl: "O jakou práci se ucházím, ti není nic do toho, měl by ses starat o své vlastní záležitosti. Emgrand Group je velká společnost, věřím, že by nechtěli spolupracovat s nízkým odpadem, jako jsi ty." Geraldova tvář zrudla hněvem. "Koho nazýváš odpadem?" Charlie pohrdavě odpověděl: "Tebe, odpade!" Potom se otočil a šel směrem k budově, ignorujíc Geraldovy rozhořčené výkřiky za sebou. "Sakra! Stůj! Zastav se, slyšíš mě?" Velmi brzy Gerald rychle kráčel a dohnal Charlieho v hale výtahu. Chtěl dát Charliemu lekci, dát mu alespoň dvě facky do obličeje, aby věděl, jaké jsou následky toho, že ho urazil, ale byli teď uvnitř budovy Emgrand Group. Obával se, že by drsná akce pošpinila jeho pověst a rozzuřila jeho obchodního partnera, takže neměl jinou možnost, než se té myšlenky vzdát. Zaskřípal zuby a varoval: "Nechám tě dnes jít, ale příště už nebudeš mít takové štěstí!" Charlie si odfrkl a vešel do výtahu. Než se dveře zavřely, řekl: "Geralde White, opravdu si myslíš, že jsi tak mocný? Věř mi, brzy poznáš cenu za to, že jsi tak namyšlený a arogantní!" "Ty malej…" Geraldova tvář zrudla do ošklivého odstínu červené. Chtěl vběhnout do výtahu, ale Wendy ho zatáhla za paže a řekla: "Geralde, nejezdi stejným výtahem jako ten nula, mohli bychom se udusit jeho smradem." Přikývl si, plně si vědom toho, že by nebylo moudré, aby tu vztahoval ruce. Proto si chladně odfrkl. "Huh, dnes máš štěstí. Příště ti dám lekci!" *** Ve výtahu Charlie jel přímo do nejvyššího patra, kde se nacházela kancelář předsedy. Stephen už pro něj v Emgrandu všechno zařídil. Osoba zodpovědná za zařizování byla žena jménem Doris Youngová. Doris Youngová si vysloužila pověst renomované podnikatelky v Aurous Hill. Nejenže byla okouzlující dáma, ale byla také nesmírně schopná. V mladém věku byla povýšena na místopředsedkyni Emgrand Group. Byla také jedním z faktorů úspěchu společnosti dnes. Nyní, když Emgrand Group získala rodina Wadeových, bývalý předseda abdikoval a Doris zůstala, aby pomáhala novému předsedovi. Doris byla docela šokována, když Charlieho poprvé uviděla. Nečekala, že uvidí tak mladého a okouzlujícího muže, když o něm slyšela od Stephena! Rychle se vzpamatovala a uctivě ho pozdravila. "Vítejte, pane Wade. Prosím, následujte mě do mé kanceláře."