Charlie přikývl. „Jen si odpočiň. Až se zotavíš, můžeš vést restauraci. Kdybych něco potřeboval, určitě tě najdu.“
Douglas zvolal: „Kdykoliv mě budeš potřebovat!“
Charlie pak dodal: „Jo, mimochodem, nikomu neříkej, co se dnes stalo. Nechci, aby lidé věděli, kdo jsem, rozuměls?“
Douglas přikývl. „Rozumím. Neboj se, vezmu si to tajemství s sebou do hrobu!“
Charlie se usmál. „Dám ti dva ošetřovatele,
















