Claire si myslela, že Charlie jen žertuje, a tak to nebrala vážně. Odstoupila stranou a vytočila Dorisino číslo. Brzy se ozvala odezva. Dorisin sladký a příjemný hlas zazněl z druhého konce linky. „Dobrý den, slečno Wilsonová.“ „Ahoj, slečno Youngová. Mám na vás jednu laskavost,“ řekla Claire nesměle. „Dobře, o co jde?“ odpověděla Doris. Claire si v hlavě ještě jednou přehrála větu, zhluboka se nadechla a pak odhodlaně řekla: „Smím vědět, jestli má předseda zítra večer čas? Moje rodina zítra pořádá banket, abychom oficiálně oznámili naši spolupráci s Emgrand Group. Doufám, že předseda laskavě přijme mé pozvání…“ Na druhém konci linky bylo ticho, než Doris znovu promluvila: „Slečno Wilsonová, omlouvám se, ale nemohu rozhodovat jménem svého předsedy. Nebo, možná bych se ho mohla zeptat, bylo by to v pořádku?“ Claire uctivě řekla: „Děkuji, promiňte mi tu námahu.“ Po ukončení hovoru držela Claire nervózně telefon a očekávala její odpověď. Právě v tu chvíli Charlieho telefon náhle zazvonil. Charlie byl zaskočený, tiše se proklel, že zapomněl ztlumit telefon. Musí to být Doris, která volá, aby se ho zeptala na jeho názor… Předstíral, že klidně zvedá telefon, a zamumlal: „Ano?“ Jak se dalo očekávat, z telefonu se ozval Dorisin hlas: „Pane Wade, Wilson Group pořádá zítra večer banket. Chtěla jsem se zeptat, jestli byste se chtěl banketu zúčastnit.“ Charlie odpověděl: „Aha, vážně? Dobře, budu… Dobře, to je vše, nashle…“ Pak rychle zavěsil a zamumlal: „Ty marketingové spamové hovory jsou opravdu otravné…“ Claire nic netušila, ale velmi brzy jí telefon znovu zazvonil. Dorisin hlas se jí znovu ozval do ucha. „Dobrý den, slečno Wilsonová, náš předseda s vaším pozváním souhlasil, zítra se na místě objeví!“ „Cože! Opravdu… to je skvělé… moc vám děkuji za vaši pomoc. Prosím, poděkujte za mě i panu předsedovi…“ zamumlala Claire nevěřícně a pak vzrušeně vykřikla. Nečekala, že předseda skutečně souhlasí s příchodem. Spěšně se obrátila na lady Wilsonovou a s nadšením řekla: „Babi! Předseda Emgrand Group souhlasil s příchodem!“ „Vážně!?“ Lady Wilsonová byla nesmírně nadšená! Za boží milosti! Otočila se a okamžitě nařídila členům rodiny na podlaze: „Rychle, udělejte potřebné přípravy! Zarezervujte ten nejluxusnější hotel, objednejte ta nejlepší jídla a pití! Uděláme to ve velkém, abychom přivítali předsedu Emgrand Group!“ „Dále kontaktujte všechny velké společnosti ve městě a pozvěte je na náš banket! Informujte je, že tam bude předseda Emgrandu!“ Pak se kancelář zaplnila ruchem, všichni se hemžili sem a tam a telefonovali! Všichni byli nadšení, neustále kontaktovali své obchodní partnery a významné osobnosti Aurous Hill. Zpráva vybuchla jako atomová bomba ve městě a rozšířila se jako lesní požár! V mžiku oka věděli všichni v Aurous Hill o banketu Wilson Group. Tajemný předseda Emgrand Group se zítra večer objeví na banketu rodiny Wilsonových! Lady Wilsonová odpovídala na nesčetné dotazy po telefonu s širokým úsměvem na tváři. Právě teď byla v sedmém nebi, protože věděla, že po zítřejším banketu se rodina Wilsonových jistě stane nejvyhledávanější rodinou v Aurous Hill! Upřímně se zasmála a řekla: „Dobře, to je pro dnešek všechno. Začněte se připravovat na zítřejší banket. Rozchod!“ Po schůzce se lady Wilsonová vrátila do své kanceláře. Harold se rozhlédl a rychle ji následoval. „Babi, opravdu chceš jmenovat Claire ředitelkou?“ Harold si nemohl pomoct a promluvil přímo, když nebyl nikdo poblíž. Lady Wilsonová se zamračila a řekla chladným hlasem: „Claire jsem to slíbila, proč bych ji nemohla jmenovat?“ „Babi, nemůžeš ji udělat ředitelkou!“ „Proč? Získala tak lukrativní zakázku. Její příspěvek je významný a důležitý a zaslouží si to.“ „Zakázku od Emgrandu se jí podařilo získat jen proto, že jí pomohl Wendell z rodiny Jonesových. Slyšel jsem, že ji Wendell včera navštívil a Emgrand Group s námi dnes podepsala smlouvu. Ta shoda okolností je dost zvláštní, nemyslíš? Podle mě s Wendellem Jonesem strávila noc!“ Lady Wilsonové se tvář pomalu změnila v odstín vařícího se vzteku. „Je to pravda?“ Harold pevně řekl: „Samozřejmě, že je to pravda! Wendell se na Claire včera podíval. Zjistíš to, když se na to podíváš.“ Pak pokračoval: „Babi, Claire je vdaná žena. Pokud se ta kostra ve skříni odhalí a lidé budou vědět, jak jsme získali zakázku od Emgrandu, co by řekli o rodině Wilsonových? Co by řekli o tobě?“ Lady Wilsonové se čelo zamračilo ještě hlouběji a uvěřila Haroldově lži. Věděla o Wendellových citech ke Claire. Během jejích narozenin jí Wendell dal nefritový talisman v hodnotě tří až čtyř milionů dolarů. To by také mohlo vysvětlit, proč Claire dokázala získat zakázku za šedesát milionů dolarů. Harold, vycítiv změnu ve výrazu lady Wilsonové, rychle pokračoval: „Pokud jmenuješ takovou nestydatou ženu ředitelkou, naše pověst bude pošpiněna! V takové chvíli musíš jmenovat jinou osobu ředitelkou a dát jí zásluhu za tu zakázku. Nejlepší volbou by byl muž, je to nejlepší způsob, jak se vyhnout pomluvám!“ Lady Wilsonová mírně přikývla a přemýšlela o jeho návrhu. Věřila 80 % Haroldových lží. Vzhledem k okolnostem by měla vybrat jiného kandidáta na ředitele, aby se vyhnula fámám a pomluvám. Pokud by se veřejnost dozvěděla, že Claire získala zakázku kvůli svému poměru s Wendellem, mohla by prohlásit, že projekt získal nový ředitel, a ne že je to produkt Claireiných poměrů. Navíc byla stará dáma zaujatá. Upřímně řečeno, Claire se jí nelíbila! Kromě toho byla konzervativní žena s patriarchálním myšlením. Nelíbila se jí myšlenka, že Claire pomalu posiluje svůj vliv a moc v rodině Wilsonových. Musí zastavit její růst v rodině, aby upevnila majetek rodiny Wilsonových. Tiše se rozhodla, zatímco jí myšlenky divoce vířily. Podívala se na Harolda a chladně řekla: „Harolde, odteď mě musíš poslouchat. Dělej, co ti řeknu, a nedělej věci, které ti řeknu, abys nedělal, rozumíš?“ Harold se postavil do pozoru a řekl, vyjadřuje svou loajalitu: „Neboj se, babi, budu plnit tvé rozkazy jako věrný sluha. Půjdu, kam ukážeš, udělám, co řekneš!“ „Dobře.“ Lady Wilsonová přikývla a pokračovala: „Na zítřejším banketu oznámím, že jsi nový ředitel a budeš plně zodpovědný za projekt s Emgrand Group. Ale pamatuj si, musíš být poslušný a věrný. Můžu tě podpořit, ale taky tě můžu srazit!“ Harold radostně vykřikl a řekl: „Neboj se, babi! Budu hodný kluk!“