Jak Isabella, tak Angelo vroucně doufali, že nebude pršet. Isabella zůstala ležet na zemi, zatímco Angelo seděl na druhé straně ohně a pozoroval ji. Po chvíli se posadila a řekla: "Mám velký hlad a žízeň." Angelo si uvědomil, že od rána, kdy měli kokosy, nic jiného nejedli, protože je oba pohltila jejich prekérní situace. "Seženu kokosy," řekl a cítil vděčnost, že teď mají nůž. Vzal ho k vodě a um