Isabella vběhla do nemocnice Mata s kufrem. Rychle se zeptala na otcovo oddělení a vešla dovnitř. Už cestou do nemocnice si slíbila, že bude silná pro svou rodinu a nebude před nimi plakat. Nicméně, když viděla svého otce ležet bezvládně na nemocničním lůžku a svou matku, sedící sklesle po jeho boku s tváří zbrázděnou slzami, nemohla to vydržet. Její kdysi elegantní rodiče teď vypadali jako sedláci. Vyřítila se z pokoje a hořce se rozplakala. Po chvíli pláče se Isabella vrátila do nemocničního pokoje. Její matka, která si jí dříve nevšimla, ji konečně uviděla a se zármutkem ji objala. "To je v pořádku, mami," utěšovala ji Isabella. "Všechno bude v pořádku." Sedla si k otcově posteli a řekla: "Neboj se, tati, promovala jsem s vyznamenáním summa cum laude, s nejvyšším oceněním na mé škole. Byla jsem také nejlepší basketbalistka, takže jsem byla docela populární. Spousta nemocnic a společností už čeká, aby mě zaměstnaly, tak ještě chvíli vydrž. Získám zpět všechno, co jsme ztratili, máš mé slovo." Její otec zakroutil hlavou a snažil se mluvit jednou stranou úst. Isabella přiložila uši blíž k jeho ústům a slyšela ho říkat: "Odejdi odsud daleko a drž se od nás dál. Angelo nás pronásleduje, ať uděláš cokoliv, nedovolí ti uspět." Šokovaná se Isabella otočila k matce a zeptala se: "Mami, o čem to táta mluví?" Její matka smutně vzdychla a řekla: "Iso, stala se nehoda před tvým narozením. Ztratili jsme tvého staršího bratra, Antonia, zatímco Angelo ztratil rodiče a malou sestru. Obvinil naši rodinu ze všeho a přísahal, že se pomstí. On je důvod, proč naše rodina všechno ztratila. Angelo je v současné době nejbohatší svobodný mládenec v Panamě. Tvůj otec se obává, že pokud se pokusíš pomoci, Angelo si tě vezme na mušku a ty jsi všechno, co nám zbylo. Neměla jsem tě sem vůbec volat, nakonec jsem tě vystavila nebezpečí." "Prosím, neříkej to, mami," řekla Isabella. "Ty a táta jste všechno, co mám, a udělala bych pro vás oba cokoliv. Jestli mě to má udělat Angelovým cílem, žádný problém. Ale nebudu stát stranou a dívat se, jak oba trpíte sami." Po těch slovech se Isa postavila, chtěla jít ven na chvíli na čerstvý vzduch. Cítila se zahlcená vším, co slyšela. Vždycky si myslela, že je prvním a jediným dítětem svých rodičů. Právě zjistila, že měla bratra, který zemřel, a maniak pronásleduje její rodinu. Toho bylo hodně na vstřebání. Isabella narazila do tvrdé hrudi, když došla ke dveřím, hlavně proto, že nedávala pozor na své kroky. Vzhlédla a uviděla obrovského chlupatého chlápka s jednou rukou úplně potetovanou. Měl na sobě tyrkysově modrou košili s krátkým rukávem a černé kalhoty a byl drsně pohledný. Slyšela svou matku strachem zalapat po dechu, když si ten chlapík razil cestu do pokoje. Šla zpět, aby stála po boku své matky. S úšklebkem na tváři řekl: "Ty musíš být Isabella, rozmazlená princezna. Já jsem slavný Angelo Flores a je mi nesmírným potěšením tě poznat." Isabella zaťala pěst, zatímco celé její tělo se chvělo hněvem. Angelo se srdečně zasmál, když ji pozoroval. Potom řekl: "Vím, že tě musí tolik bolet vidět stav tvé rodiny. I když si všichni zasloužíte, co se děje, jsem velmi milosrdný muž. Ze svého dobrotivého srdce jsem se rozhodl vaší rodině pomoci. Tvůj otec může získat zpět svou společnost a svůj majetek, ale je tu jedna podmínka. Vezmi si mě a já nechám tvou rodinu jít." Isabella na něj překvapeně zírala. Nenáviděla Angela natolik, že nemohla ani snést být s ním sama v jedné místnosti, aniž by ho chtěla zabít. Vytáhl z kapsy kalhot složený papír, hodil jí ho k nohám a povýšeně řekl: "Máš méně než dvacet čtyři hodin na rozmyšlenou. Zítra ráno v sedm hodin pošli textovou zprávu na číslo napsané uvnitř toho papíru a setkej se se mnou u svatebního soudu, pokud opravdu miluješ svou rodinu. Dobrý den." Po těch slovech Angelo Flores opustil nemocnici. Měl na tváři samolibý úsměv a cítil se opravdu spokojený. Ožení se s Isabellou a udělá jí život tak mizerným, že její rodiče nebudou moci snést, jak ji vidí. To bude ta nejlepší pomsta. Přemýšlel o tom a uvědomil si, že Isabella je jejich nejcennější majetek. Pokud jim chtěl způsobit skutečnou bolest, Isabella byla dokonalý cíl. Isabella si sedla na podlahu a znovu se rozplakala. Věděla, že rozhodnutí už bylo učiněno. Udělá cokoliv pro své rodiče, včetně sňatku s nepřítelem. Myslela na Steva. Byla by nesmírně šťastná, kdyby se vdávala za Steva. Přála si, aby mu dala své panenství. Nemohla uvěřit, že se nakonec šetřila pro monstrum. Nyní se musela smířit s neštěstím navždy. "Mami, tati, vezmu si Angela, pokud to bude potřeba, abych vám oběma vrátila život." "Nedělej to, Iso," prosila její matka. "Ten muž tě bude jenom mučit." "Iso, má drahá, poslouchej svého otce. Chci pro tebe to nejlepší. V Londýně tě čeká skvělá budoucnost. Prosím, nepromarni ji. Tvoje matka a já sneseme cokoliv jiného, ale ne vidět tě trpět." Isabella držela ruce svých rodičů a řekla. "Vy oba byste se o mě neměli starat. Jsem silnější, než si myslíte. Slibuji vám oběma, že donutím Angela zaplatit za všechno, co nám udělal. Dávám vám své slovo." "Ne, Isabello, prosím, nedělej to," prosil její otec. "Angelo je zlý, prosím, poslouchej mě." "Jdu koupit jídlo pro nás," řekla Isabella, než pustila ruce svých rodičů a vyšla z pokoje.