Isabella stála před Angelem a blokovala mu cestu. "Prosím, úpěnlivě tě prosím, Angelo, nechoď do lesa, nevíme, co tam je. Vím, že už máš kokosů plné zuby a chápu, jak se cítíš, ale prosím, poslouchej, ruka mě pořád bolí a potřebuju tě. Co se mnou bude, kdyby se ti něco stalo?" Angelo zavrtěl hlavou nad Isabellou: "A já si myslel, že máš o mě strach. Myslíš jen na sebe." "Říkáme to samé, Angelo," o