Adira byla připravena vyrazit hned ráno. Měla obrovskou radost, že je její syn zdravý. Nesnesla už ani vteřinu odloučení. Duncan se kolem nich obou s pýchou a ochranitelsky vznášel. Podívala se na svého syna: „Tak co, maličký, je čas jít domů.“ Stiskl jí prst v malé pěstičce, jako by souhlasil. Žasla nad jeho dovednostmi, a to mu nebyl ani den. Měl na sobě malou modrou ručně pletenou čepičku s vyš