(Pohled Jamese) Sleduji se smutkem, jak je rakev nesena z chrámu na pohřebiště. Je chladný říjnový den a šedá obloha a mrholivé počasí jen umocňují celkovou ponurou atmosféru. Nemohu si pomoci, ale jsem ohromen, jak rychle smečka dokázala všechno zorganizovat pro Stephanien pohřeb. Všechny pohřby se v našem světě konají rychle, ale kvůli tomu, jak rychle se pohřby musí konat, výzdoba a seznam hostů obvykle poněkud pokulhávají. Je svědectvím toho, jak moc byla Stephanie milována, že dokázali dát dohromady tolik krásných květinových aranžmá na její počest a že tolik lidí mohlo být zde, aby uctili její život, včetně mnoha vlků z jiných smeček. Kdyby to nebyla tak hrozná událost, dokázal bych barevné schéma popsat jako krásné. Koneckonců, podzim byl vždycky jedním z mých nejoblíbenějších ročních období. Matně si uvědomuji, že jsme dnes měli v kalendáři nějakou jinou událost, ale upřímně si nemohu vzpomenout, co to bylo. S velkou smečkou – Západní horská smečka má přes 10 000 členů – máme spoustu událostí. Jako budoucí alfa se ode mě očekává, že se zúčastním co nejvíce z nich, jak jen budu moci, ale nikdo ode mě neočekává, že si budu pamatovat, co všechno to je… i když se v danou chvíli snažím předstírat. Pokud mi to nepřipomene Omega nebo moje úžasná přítelkyně, zdá se, že si většinou ani nepamatuji narozeniny vlastní matky a otce. Moje úžasná přítelkyně. Povzdechnu si a setřu si slzu z oka. Už nikdy nebude nablízku, aby mi připomínala narozeniny. Bohužel, nebude možné předstírat, že vím, o čem je dnešní obřad. Stephanie Broganová byla láska mého života a byla mojí budoucí družkou a lunou. Stále nemohu uvěřit, že je pryč. Nikdy jsme ani neměli plně zažít pouto družky, včetně jisker a skvělého sexu, o kterém mi říkají, že s tím přichází. Kdyby žila jen o tři měsíce déle, naši vlci by se navzájem potvrdili jako druhové a Stephanie by si mohla formálně nárokovat své právoplatné místo v mé posteli a v mém životě. Místo abych přivítal její sexy tělo do své postele, dnes se s ní loučím. Loučím se také se všemi našimi budoucími plány a sny. Nemohu si pomoci, ale cítím kvůli tomu hněv a zášť. Takto to nemělo být. Když sleduji pohřební průvod – můj otec, matka a já, spolu s rodinou beta, musíme stát u vchodu, když se hosté přesouvají z chrámu na pohřebiště – zahlédnu Stephanienu mladší sestru, Lily. Stojí vedle své matky. Vypadá smutně i nevinně, což způsobuje, že hněv v mém těle ještě více stoupá. Ta malá spratka je důvod, proč je Stephanie mrtvá. ***VZPOMÍNKA NA VČEREJŠÍ NOC*** Stephanie a já se tulíme na gauči v obývacím pokoji smečky a sledujeme film. Mám ruku na jejím stehně a chystám se ji políbit, když ji vyruší textová zpráva. Stephanie mi nedovolila zprávu vidět, což mě štve, ale rychle vysvětluje, že Lily se ztratila v lese poté, co se vplížila ven, aby se setkala s chlapcem. Stephanieně sestře je 13 nebo 14 let. Má veškeré akné a pubertální chování, které s tímto věkem přichází. Na rozdíl od Stephanie – která má krásné blond vlasy a oříškové oči – má Lily zrzavohnědé vlasy a jasně zelené oči. Nebo si alespoň myslím, že jsou jasně zelené; obvykle je má zakryté velkými černými brýlemi. Stephanie vstane a řekne mi, že jí Lily napsala SMS zprávu a prosí ji, aby ji přišla najít. Jsem naštvaný na to přerušení, ale nabízím se, že půjdu se Stephanie pro tu malou spratka. Stephanie říká, že Lily bude naštvaná, pokud se o její malé eskapádě dozví někdo jiný. Stephanie mě ujišťuje, že bude v pořádku, a pak mi dá rychlou pusu na rty. Můj vlk a já máme špatný pocit, když Stephanie odejde, ale Stephanie nás má omotané kolem svého malíčku. Je téměř nemožné, aby můj vlk a já s ní v čemkoli nesouhlasili. Zastavíme film a rozhodneme se udělat nějakou práci v otcově kanceláři, zatímco čekáme, až se Stephanie vrátí. Stejně jsem noční sova, takže mi nevadí čekat. Bohužel, asi hodinu poté, co Stephanie odejde, dostanu naléhavý myšlenkový odkaz od našich smečkových válečníků. Hlásí, že Malá spratka byla spatřena, jak vybíhá z lesa a křičí o pomoc. Než mohou říct víc, proměním se ve vlčí podobu a vyrazím. Následuji Stephanienu vůni hluboko do lesa…. dokud nedorazím na malou mýtinu, která je pokrytá Stephanienou krví. Její roztrhané, zakrvácené šaty jsou poházené všude kolem a chomáče jejích vlasů jsou také rozházené. Je to nejhorší, nejkrutější místo, jaké jsem kdy viděl. Všude je cítit pach zloduchů, takže je docela zřejmé, co se stalo. Ti parchanti se ani neobtěžovali nechat její tělo. ***KONEC VZPOMÍNKY*** Slzy hrozí, že budou dál padat, když si vzpomenu na včerejší noc. Od té doby, co jsem našel to, co ze Stephanie zbylo, jsem nespal ani nejedl a mám potíže udržet své emoce pohromadě. Teď, když moje oči zahlédly Lily, se můj hněv na ni stává vítaným rozptýlením. Mám velký problém od ní odvrátit pohled. Pravda je, že mě vždycky zvláštně zajímala, ale dnes… dnes chci jen vybít svůj hněv na někom, a zdá se, že je stejně dobrý cíl jako kdokoli jiný. Její hloupé pubertální chování mě stálo družku! A tuto smečku to stálo budoucí lunu! Můj vlk, Luke, mě prosí, abych se uklidnil. Je zajímavé, když se vlčí strana snaží uklidnit lidskou stranu. Jakkoli jsem rozrušený, rozzlobený a emocionální, je lákavé ho ignorovat a okamžitě začít tu Malou spratka učit lekci. Nicméně se rozhodnu poslechnout Lukovu radu poté, co mi připomene, že si Stephanie zaslouží, aby její pohřeb byl jen o ní a ne o nějaké ufňukané pubertální spratce. To neznamená, že nechám Lily projít to, co udělala, ale počkám si na vhodnější čas, abych se pomstil. Obrátím svou pozornost zpět k Stephanieně rakvi, kterou jsme naplnili jejími zakrvácenými šaty, vlasy a čímkoli, co se dalo najít na místě, kde byla její krev. Rakev byla přinesena do středu amfiteátru. Alfa a beta rodiny zaujímají svá místa v první řadě a můj otec a smečkový kněz se přesouvají vedle rakve, aby zahájili obřad. Obřad zahrnuje spoustu modliteb, rituálů a řečníků. Průměrný obřad trvá 2-3 hodiny a Stephanien obřad bude s největší pravděpodobností trvat blíž 4-5 hodinám vzhledem k jejímu postavení ve smečce a tomu, jak moc byla milována. Během obřadu se neustále snažím rozptýlit tím, že se rozhlížím po ostatních kolem sebe. Nechci být vnímán jako slaboch tím, že se schoulím do fetální polohy a budu naříkat jako dítě, i když je to jediná věc, kterou chci právě teď dělat. Srdce se mi láme, když se podívám na Stephanieny rodiče vedle mě v první řadě, jak se drží jeden druhého, když pláčou. Vidět Stephanienina otce – silného, mocného beta vlka – zhroutit se je pohled, který jsem viděl velmi zřídka. Bolest v jeho očích je srdcervoucí. Všimnu si také Stephanienina bratra, Nicka, jak se tiskne ke své družce, Jenny. Oba také pláčou. Nick je můj nejlepší přítel a znám ho od té doby, co jsme byli malá štěňata, ale doslova jsem ho nikdy neviděl plakat. Všimnu si, že nikde nejsou žádné suché oči. Dokonce i mému otci teče po tvářích pár zatoulaných slz, i když jsem si jistý, že by zabil každého, kdo by na to poukázal. Je to hrdý muž, stejně jako já. Jak obloha dál tmavne, všimnu si, že se Malá spratka začíná chovat, jako by jí bylo nepříjemné sedět. Poznávám, že Stephanienina matka začíná být podrážděná, a právem. Nemůže Malá spratka jednou nemyslet na nic jiného než na sebe? Vážně. Je to jeden obřad. Jen jeden. Pro starší sestru, která zemřela, když se jí snažila pomoci. Jak se opovažuje Malá spratka nedržet pohromadě? Další věc, kterou vím, je, že je měsíc vysoko na obloze a kněz pronáší poslední obřady. Přesně v tu chvíli Malá spratka něco zašeptá do ucha své matce. Její matka se otočí a zamračí se na ni, což způsobí, že Malá spratka skloní hlavu. Pak sleduji, jak Malá spratka vstane a odejde. Vypadá, jako by trpěla bolestí, a doufám, že trpí. Jak se opovažuje odejít ze sestřina pohřbu! Zvlášť uprostřed posledních obřadů! Mám chuť ji následovat a říct jí, co si o ní myslím, ale Stephanie pro mě znamená víc než to. Znovu si připomínám, že se brzy pomstím Lily aka Malé spratce. Pro dnešek se musím soustředit na lásku svého života.