(Pohled Lily) Vracím se do smečky kolem deváté hodiny večer, noc před šestým výročím Stefaňčiny smrti. Když přijíždím k hraničním branám, je mi řečeno, abych zaparkovala auto a vystoupila z něj. Tři strážní u hraničních bran – Marcus, Joey a Aiden – se mě ptají na jméno, což mě nutí protočit oči. Chodila jsem s nimi všemi do školy. Seděla jsem vedle Aidena v každé hodině matematiky, kterou jsem absolvovala mezi sedmou a desátou třídou. Marcus a já jsme byli partneři v laboratoři na hodinách přírodopisu v desáté třídě. A Joeyho dlouholetá přítelkyně a nyní družka, Jessica, bývala jednou z mých velmi dobrých kamarádek, než se všechno stalo. Přiznávám, že vypadám jinak, než jsem vypadala, ale nevypadám AŽ TAK jinak. Moje pubertální akné je pryč; jsem o něco vyšší a štíhlejší; moje vlasy jsou delší; konečně mi narostla prsa; a už se neobtěžuji nosit brýle. (Jakmile jsme přestali žít v této smečce na plný úvazek, Rose se v této konkrétní záležitosti trochu uvolnila. Pořád mi ale nedovolí se tu proměnit.) S výjimkou brýlí, většina změn v mém vzhledu nastala postupně v průběhu času. Pokud mě někdo nepoznává, je to proto, že už je to velmi dlouho, co se na mě opravdu podíval. Na druhou stranu, nevím, proč jsem překvapená. Pokud to nebylo proto, aby se mi posmívali nebo mě šikanovali, většina lidí v této smečce se neobtěžovala mi věnovat velkou pozornost od Stefaňčiny smrti. Svým způsobem bych měla být vděčná, že mě ti tři strážní nepoznávají. Během školy patřili tito tři k mým největším šikanátorům. Jsem si docela jistá, že oni – stejně jako mnozí další ve smečce – věřili, že špatné zacházení se mnou je způsob, jak si získat přízeň u svého budoucího alfy. Za boží milosti, co to za lidi. Na krátkou chvíli – když si vzpomínám na některé šikany, kterých se mi dostalo – přemýšlím o tom, že bych využila jejich nevědomosti a řekla jim falešné jméno. Určitě by mi to usnadnilo život. Bohužel, navzdory tomu, co o mně lidé říkají, nejsem lhářka. Zhluboka se nadechnu a upřímně odpovím: „Lily Brogan." „Lily Brogan? Není to jméno Bety dcery?" ptá se Marcus. Otevřu ústa, abych mu odpověděla, ale zastavím se, když si uvědomím, že Marcus nemluví na mě; mluví na Aidena. „Myslím, že ano. Ale tohle rozhodně není ona. Raději se zeptej na její identifikační údaje," odpoví Aiden. „Jo, vůbec nevypadá jako Bety dcera. Slyšel jsem, že jí Měsíční Bohyně vzala vlka a proklela ji hrozným vzhledem jako trest za zabití Luny Stephanie. Naposledy, když jsem ji viděl, měla na obličeji obrovské krátery," nabízí Joey. Marcus se směje. „Jsi si jistý, že to byly krátery? Mohla to být omáčka na špagety." Všichni se začnou smát, ale já se otřesu ze dvou důvodů. Za prvé, odkazují na incident během našeho prvního ročníku, kdy mi Joey vysypal oběd na hlavu ve školní jídelně. Pamatuji si ten incident dobře, nejen kvůli veřejnému ponížení, ale také proto, že mi nezbyly žádné peníze na nákup náhradního oběda a nakonec jsem 48 hodin nic nejedla. Za druhé, Joey právě nazval mou sestru „Luna Stephanie". Říkají jí tak členové smečky? Chápu, že smečka milovala mou sestru, ale někdy se divím, jestli tahle zatracená smečka nepřišla o rozum. Zapomněli snad, že Stephanie a James nikdy nepotvrdili, že jsou spřízněné duše? A že Stephanie nikdy nebyla skutečně uvedena do funkce Luny? Zdá se, že s každým dalším rokem se svatost udělená Stephanie trochu zvětšuje. Možná příští rok začnou členové smečky věřit, že Stephanie objevila lék na lidskou rakovinu. Urgh. Vím, že zním hořce. Cítím se taky hořce. Marcus se ke mně otočí zpět. „Identifikační údaje, prosím." Podávám mu svůj řidičský průkaz. Zvědavě se na něj podívá a pak ho ukáže Joeymu a Aidenovi. „Gentlewolves, zdá se, že máme případ krádeže identity. Myslím si, že mi ta hezká dáma právě podala falešný průkaz totožnosti. Není to ani dobrý padělek; vůbec nevypadá jako na fotce na průkazu." Ó, dobrý Bože. Vážně? Moje fotka na průkazu byla pořízena teprve loni a je to velmi moje fotka. Tohle už je směšné. „Ze všech identit, které by se daly ukrást, proč by se někdo chtěl vydávat za LILY BROGAN?" ptá se Aiden. Joey si mě prohlíží nahoru a dolů. „Slečno, asi nejste odsud, protože každý, kdo žil v okruhu 50 mil odtud, by věděl, že Lily Brogan je POSLEDNÍ vlčice, za kterou by se chtěla vydávat. Ve skutečnosti ani není vlk." „Zavolejte Betu Roberta, prosím," žádám podrážděným tónem. „Jste si jistá, že je to dobrý nápad, hezká dámo?" Marcus si mne bradu a znovu se začne smát. „Vlastně, možná vydávat se za Lily Brogan není tak šílený nápad. Nemohl bych Betu Roberta vinit z toho, že to vidí jako dobrou příležitost, jak upgradovat od toho vadného semínka." Ti dva se k Marcusovu smíchu připojují. Znovu. Nemají ti muži nic lepšího na práci? Jejich společný smích mě začíná opravdu dráždit. Začínám se divit, jestli jsem náhodou nepřijela do smečky hyen místo vlkodlaků. „Pamatuješ si, jak Sully donutil Lily sníst jeho ---" „Zavolejte. Betu. Roberta. Prosím." Přerušuji; tentokrát důrazněji, protože Rose k tomu přidala trochu své aury. Víme přesně, jaký příběh se Aiden chystá vyprávět, a je to příběh, na který ani jedna z nás nechce vzpomínat. „Fajn, ale je to na tvou zodpovědnost," připouští Marcus. O deset nepříjemných minut později sleduji, jak můj otec přijíždí v autě a přibližuje se k odbavovací stanici.