„Dobře, Rose. Stejně si nemyslím, že bych ještě dokázala otevřít oči. Nebo mluvit. Moc to bolí.“
„Já vím, Lily. Promiň. Moc mě to mrzí. Slibuju, že se odtud dostaneme. Budeme se držet našeho plánu. Jen ještě chvíli vydrž, ano?“
„D–dobře.“
O tři minuty později zaslechnu kroky, o kterých vím, že patří Nickovi a mému otci.
„Co se jí stalo?“ ptá se otec. Kdybych ho neznala, myslela bych si, že je pobo
















