Triffany navštívila svého bratrance Nicka Jadea v jeho domě, což bylo místo, kam ráda chodila, kdykoli se doma nudila. Seděla s Allison, Nickovou sestrou, a povídala si, zatímco Nick, téměř závislý na hrách, hrál svou videohru. Triffany se nemohla ubránit posměchu. "Nemáš obavy z toho, že by sis měl najít práci, jaké je tvé tajemství, nemusíš to před námi skrývat," řekla mu Triffany, zvědavá na to, jaké má plány do budoucna. "Videohry," řekl Nick ledabyle, aniž by se na ni podíval. Triffany byla zmatená. "Videohry nejsou společnost ani práce." "Ale ano, je to hra." "Nestudoval jsi čtyři roky, abys hrál hru," řekla mu Triffany. Měla strach, že nemůže najít práci, a teď i její bratranec bude beznadějný a bude celý život jen hrát hru. Nick přerušil hru, jako by četl její myšlenky, otočil se k ní a zavrtěl hlavou. "Nemáš o tom ani tušení, Triffany." "Tak mi to ukaž." Zvedla bradu. "Já budu ty hry dělat." Nick si založil ruce a řekl vážně. "Hry." Nick věděl, že je zmatená, Triffany taková byla, co ji znal. Byla naivní, takže se jen usmál a jemně jí to vysvětlil. "Ano, hry, studoval jsem umění, takže budu karikaturista a budu dělat videohry." "Páni! Na to jsi přišel úplně sám." Triffany se nemohla ubránit úsměvu, protože byla ohromená tím, jak dobře si to naplánoval. Nick jen pyšně přikývl. "Žárlím." Řekla nakonec, když si uvědomila, že je na tom hůř. "Ty jsi vždycky žárlila," řekl Nick s úsměvem. "Nebuď tak nafoukaný, ne vždycky jsem žárlila." Zamračila se. Nick se usmál a otočil se, aby pokračoval ve hře. "Když jsi studoval umění a chceš být karikaturista, tak já jsem taky studovala umění a management, co bych měla dělat?" Přemýšlela Triffany nahlas, zatímco Allison a Nick se smáli. "Co je legrační?" Podívala se na ně Triffany. Allison, která je mlčky sledovala a teď se smála, jí řekla. "Ty jsi legrační." "To je pravda, ať dělám, co dělám, žádná společnost mě nechce přijmout, tak se prostě dám na modeling, když jsem hezká," řekla Triffany s úsměvem na nový nápad, který ji právě napadl. "Nejsem hezká?" Nick, který stále hrál hru, řekl upřímně. "Jasně že jsi, málem jsem tě políbil na školním večírku před 3 lety, protože jsi byla tak okouzlující a oslnivá." "Máš pravdu, jsem okouzlující a oslnivá." Triffany si povzdechla, nebyla spokojená. "Proč nevidí mou krásu, co?" Nick se její otázce zasmál. "Protože jsi nešikovná." Triffany se zamračila a hodila po něm slupku od banánu, kterou držela. "Kdo je nešikovný?" "Hej! Jsem tady starší než ty." Řekl jí Nick a stále hrál svou hru. Triffany po něm znovu hodila hrnek. "Triffany, přestaneš, zrovna chci vyhrát tenhle zápas." Řekl jí. Rozptylovala ho a on ji nemohl zastavit, protože se tolik soustředil na svou hru. Triffany, která si užívala ten okamžik, po něm dál házela věci. "Nejdřív se omluv." Řekla mu. "Dobře, omlouvám se, nejsi nešikovná, tak prosím přestaň po mně házet věci, pokračuj v diskuzi s Allison." Řekl jí. Triffany přestala a vstala. "Tak se soustřeď na svou hru." Už se nudila tady zůstávat. Allison se podívala na Triffany, která si balila tašku. "Někam jdeš?" Zeptala se. "Tohle místo je nudné, potřebuju se projít, nikdy nevíš, jestli nenajdu něco lepšího k dělání." Řekla jí. "Chceš, abych šla s tebou?" Zeptala se Allison. Triffany se usmála, vždycky ráda trávila čas s Allison. "To bych moc ráda." Allison okamžitě vstala. "Půjdu se převléknout a hned budu venku." Řekla, než odešla do svého pokoje. Triffany šla k zrcadlu a dlouho se dívala na svůj obraz. "Jsem fakt hezká." Obdivovala se. Nezáleží na tom, co říkají ostatní, věděla, že je velmi hezká, nezajímá ji, jestli ji někdo chválí. "Gól!" Vykřikl Nick okamžitě. Triffany se na něj podívala a povzdechla si. "Buď potichu, prosím." "Dal jsem gól, Triffany, vyhrál jsem zápas." Řekl jí nadšeně. "To jsi říkal před dvěma sekundami." Zavrtěla hlavou a upravila si vlasy. Nick se otočil k ní, vyhrál zápas a teď má čas se na ni podívat. "Tak co jsi říkala před pár minutami o tom, že jsi hezká?" Zeptal se. Slyšel, že říkala něco o tom, že je hezká, ale v tu chvíli byl ponořený do hry. Triffany se usmála a podívala se na něj. "Nehodím se na modelku?" Zeptala se ho. Když přemýšlela o tom, jak je krásná, stát se modelkou nebyl špatný nápad. Nick se jí podíval na obličej až dolů na šaty, zavrtěl hlavou. "Abych byl upřímný, ne." "Proč?" Triffany si povzdechla. "Prostě nemáš žádný smysl pro módu nebo styl." Řekl jí upřímně. Triffany se ušklíbla, podle ní mluvil nesmysly, odvrátila se. "Soustřeď se na svou hru." Allison vyšla oblečená. "Jsem hotová." Obě se otočily, aby odešly. "Ahoj holky, nechoďte moc daleko, a Triffany," zavolal Nick. "Co!" Podívala se na něj. "Nechoď si stěžovat na své problémy lidem." Řekl jí vážně. Triffany už ho nebavilo poslouchat, povzdechla si. "Aish... Jen hraj svou hru, já nebudu." Otočila se na Allison. "Pojďme odsud, od tohohle herního maniaka." Obě odešly z domu. ... "Tak co teď, Triffany, kam půjdeme?" Zeptala se jí Allison. Po chvíli přemýšlení. "Pojďme se nejdřív podívat na pláž, potřebuju vzduch." Řekla jí. Allison se na svou sestřenici podívala vážně. "Máš peníze na autobus na cestu?" Zeptala se jí. Triffany se zastavila a podívala se do své kabelky. "Zapomněla jsem. Pojďme se projít kamkoli, kam nás nohy zavedou." Řekla jí a šla před ní. Allison zavrtěla hlavou a vydechla. "To je ten problém." Rozběhla se, aby dohnala Triffany. "Jsi v pořádku?" Musela se jí Allison zeptat. "Ne, ale už mě něco napadá." "Co tě napadá?" "Přihlásit se jako modelka." "Triffany, máš vůbec peníze na to, abys se na to přihlásila?" "Prostě prodám všechny svoje věci," řekla Triffany s úsměvem. Allison, která nemohla pochopit, co tahle holka říká, si povzdechla a podívala se na ni, jako by byla blázen. "Už jsi se úplně zbláznila." Glommaly estate. Carlos Zack přijel do společnosti a byl veden chodbou do své kanceláře. Jeho dědeček na něj čekal. Philip, jeho hlavní asistent, mu předal složku. "Pane, to je celkový seznam lidí, kteří přinesli své přihlášky." Řekl mu, když vstoupili do výtahu. "A co ti, kteří se hlásili na pozici sekretářky?" Zeptal se elegantně. "Tady." Philip mu podal další složku. Carlos se na ni podíval. "Čtyři lidé." "Ano, pane." "Už jste rozeslali e-maily s vyřazením?" Zeptal se hlubokým hlasem. "Ano, pane." Carlos složku zavřel. "Přineste mi jejich životopisy, chci se na ně podívat." "Dobře, pane, udělám to." Výtah se otevřel a oni vystoupili. Philip se zastavil u dveří kanceláře. Carlos vstoupil do kanceláře a uviděl svého otce stát u francouzského okna. "Předsedo Zacku." Pozdravil ho. Ethan Zack se s úsměvem otočil. "Můj synu." Oba se posadili. "Co tě dnes přivádí do kanceláře, předsedo." "Slyšel jsem o obchodu s Novým Zélandem, už jsi vyplnil plány výroby?" Zeptal se ho s vážnou tváří. "Ano. Už jsem to rozdělil, vím, co by se jim líbilo." Řekl mu Carlos uctivě. "To je dobře, předseda Nového Zélandu je velmi přísný obchodník a má kolem sebe lidi, kteří jsou mu podobní. Tahle dohoda pomůže naší společnosti." Řekl Ethan. "Jsem si toho vědom. Už jsem začal jednat." Řekl mu Carlos, už si to dobře spočítal. Ethan věděl, že svému vnukovi v tomhle může věřit. Vždycky byl hrdý na jeho strategický plán v podnikání. "Dobře. A co vývoj?" "Stále to jde dobře." "Svěřuji ti to." "Nezklamu tě," ujistil ho Carlos, věděl, jak moc jeho dědečkovi záleží na jeho společnosti. Ethan Zack vstal a Carlos také. "Nechám tě teď pracovat." "Dobře, předsedo." Ethan se na Carlose jemně podíval a usmál se. "Obchodní jednání skončila, můžeš mi říkat dědo." Carlos se na něj podíval. "Už budu na cestě." Šel ke dveřím a Carlos za ním. Ethan se otočil a postavil se k němu čelem. "Přijď brzy, tvoje babička se po tobě stýská." "Přijdu," řekl mu Carlos. Ethan pak opustil kancelář, Carlos se posadil do své kancelářské židle a procházel si některé dokumenty, když po objednávce přišel Philip. "Pane, přinesl jsem vám životopisy, které jste si vyžádal." "Dobře, nechte je na stole." Philip je položil a ustoupil. "Můžete odejít." "Pane." Carlos se na něj podíval, aby pokračoval. "Na staveništi došlo k poruše." Carlos se na něj podíval s vážnou tváří. "Dva lidé byli zraněni." Philip pokračoval v hlášení. Carlos okamžitě vstal. "Byli hospitalizováni?" Zeptal se a vzal si sako. "Ano, pane," odpověděl Philip okamžitě. "Měl jsi mi to nahlásit dřív," řekl Carlos a oblékl si sako. "Byl jste s předsedou a nechtěl jsem přerušovat vaše jednání," vysvětlil Philip. Carlos vyšel z kanceláře a Philip za ním. "Kromě dvou lidí, byli ještě nějací další zranění zaměstnanci?" Zeptal se a vstoupil do výtahu směřujícího dolů. "Ne, pane, nechali jsme ostatní pracovníky opustit staveniště a je pod kontrolou několika strážných," řekl mu Philip. "Dobře, hned se tam vydám, pak do nemocnice, přeplánuj všechny moje schůzky, taky zabraň tomu, aby se to dostalo do médií," nařídil Carlos. "Ano, pane." "Ten životopis, co jsem nechal na stole, vyber toho, kdo je nejkvalifikovanější na tu práci, řekni mu, ať zítra nastoupí," řekl mu Carlos, když vyšel z výtahu. "Dobře, pane." Carlos šel k autu svými dlouhými nohami v černých kalhotách od obleku. Shanne Cole, jeho řidič, otevřel dveře a okamžitě odjel. ... Triffany a Allison se hravě vracely z parku. Bavily se o zábavné show, kterou právě viděly, když se Allison podívala dopředu. "Triffany, co kdybys pracovala tam. Je tam volná pozice." Allison ukazuje na restauraci. Triffany sleduje její ruku k restauraci a zamračí se na Allison. "Hej, Allison, zapomínáš, že jsem absolventka. Jak bys mohla čekat, že budu pracovat v téhle restauraci? Dej mi lepší nápad." "Dobře." Allison zmlkla. Triffany se podívala dopředu na ukazatel. "Allison." Poplácá svou kamarádku po rameni. "Co." Podívala se na ni. "Myslím, že něco vidím." Triffany se rozběhla blízko k ukazateli u silnice a sundala papír, s úsměvem a jiskrou v očích si ho přečetla. "Casting na modelku." Triffany se široce usmála. "Allison, našla jsem los, který mi vyhraje život." Mávala papírem ve vzduchu, aby ho Allison viděla. V tom kolem ní projelo auto. Šplouch!… Celine a papír v její ruce byli postříkáni blátem. "Owokoo..." Allison se rozběhla blízko k Triffany. "Triffany, jsi v pořádku?" Zeptala se jí. Auto zastavilo. Triffany se podívala na Allison. "Vypadám ti jako v pořádku, jsem celá od bláta a ty se ptáš, jestli jsem v pořádku..." podívala se na papír v ruce. "Ach, můj los, je úplně zničený." Otočila se s hněvem a šla k autu. Shanne vystoupil z auta. "Omlouvám se." Omluvil se jí Shanne. Triffany se na něj zamračila. "Vrátí omluva věci zpátky? Co! Nebo je to proto, že nemám taky nablýskané auto." Řekla Celine rozzlobeným hlasem. Uvnitř auta Carlos kontroloval čas, nemá celý den na to, aby tu trávil, podíval se z okna auta a uviděl Triffany, jak ztrácí jejich čas. "Vy bohatí lidé nemyslíte na ostatní, proč se nepodíváte, kam jedete, než zrychlíte," řekla Triffany v hněvu, když se podívala na auto, věděla, že tohle může mít jen bohatý muž. Carlos Zack vystoupil z auta, Allison se na něj překvapeně podívala, byl tak pohledný a elegantní, jeho přítomnost ji dokonce rozklepala. Vytáhl z kapsy peníze a podal jí je. "Tím je to vyřízené, že?" Řekl hlubokým lhostejným hlasem. "Shanne, jeď." Otočil se, aby nastoupil do auta. Triffany hodila peníze po Carlosovi a ty se rozletěly po zemi, Allison si zakryla ústa šokovaná jejím chováním. Carlos se otočil s hněvem. Triffany se na něj podívala taky rozzlobeně. "Vypadám ti jako ubožák? Nebo vypadám chudě? Co!" Zeptala se ho Triffany beze strachu. "Vy bohatí lidé si myslíte, že se všechno vyřeší penězi. Žádala jsem o peníze? Můžou tvoje peníze vyčistit můj los?" Zeptala se. Byla tak naštvaná, že se na ni tenhle muž díval svrchu. "Ty jezdíš v nablýskaném autě a já chodím pěšky, to ti dalo právo!" Nemohla snést jeho chování, bez ohledu na to, jak je bohatý. "Jsem celá od bláta a ty na mě jen hodíš peníze a řekneš, že je to vyřízené!" Carlosovi ztmavly oči, kdo sakra je tahle holka, že se odvažuje s ním takhle mluvit. "Hej!.." "Stůj!" Triffany zvedla ruku, aby ho zastavila. "Jsem absolventka a ještě jsem nenašla práci, všechny společnosti, kam jsem se hlásila, mě odmítly a já se snažím najít něco jiného, ale ty mi to tady zhoršuješ," řekla Tiffany chraplavým hlasem. Allison věděla, že Triffany začíná být sentimentální, a šla blíž, aby ji zastavila. "Triffany, přestaň, je to v pořádku." Triffany nebyla připravená nic slyšet. "Stůj, Allison. Ty taky, navrhla jsi, abych pracovala v restauraci. Rozhodla jsem se přihlásit jako modelka, ale teď jsem celá od bláta." Carlos se na ni podíval, věděl, že tady ztrácí čas, ale jeho chladný a rozzlobený pohled se zmírňoval.